Mně právě v tomto případě slovo "osamělý" už hodně hraní, nicméně text je to velmi působivý.
Byť nadále nejvýše oceňuji texty, ve kterých autor dokáže pocity vyjádřit nepřímo, nalézám v různých překladech haiku, kde mě přímé pojmenování citu neruší.
Sám pan Líman v doslovu Chrámu píše, že abstraktním pojmům jako láska, smutek... se haiku vyhýbá, některé texty v knize ale tato přímá pojmenování nesou.
Názor na zenové texty mám od tebe trošku odlišný, určitě se budu těšit na možnost probrat tohle téma při některém ze setkání.

První a poslední jsou v mém vnímaní formy nejpodařenější.

V poslední době si dělám revizi náhledu na otevřené pojmenování pocitů a dalších abstraktních výrazů v haiku. Znovu kvůli pročítám Chrám, kde ve výběru podobné pojmy nejsou úplně vzácné. Krása, skromnost, samota..., tady osamělost. Jak to, Pavle, vnímáš Ty?

Všechny mají zřetelné přesahy, krásné texty

Taky jsem si teď našla pár textů, kde opakuji konstrukci, asi k tomu v určitou dobu máme větší tendenci inklinovat všichni. :)

Vlčí máky jsou skvělé. Patina má velký potenciál, ale ještě bych ladila

čtu znovu a znovu ráda

v poslední době ses v haiku pustila na cestu osobního hodnocení.

Zas jedu vlakem
s omšelým polstrováním -
tak jako v dětství

Děcko po děcku
nasedá na poníka -
uzda tak krátká

Vnouček v klobouku
má hlavní roli – Hříbek
tak rychle roste

mám v tomhle ranku textů jeden z nejoblíbenějších- v překladu Pavla Martince od Penny Hart
svatební ráno ---
zapínám šaty své dcery
tak pomalu

Není to úplně zenový přístup, ale má své nesporné kvality. Jen v tom neustrnout. :)

první je moc povedené

Z můřího pohledu prostřední výborné.

K prvnímu textu, pozor na vatování, kytka ve váze je utržená vždy. Možná by bylo řešením zaměřit pozornost přímo na květ. Čím Tě zaujal? Uvadal? Květina jako obětina a symbol křehkosti a pomíjivosti v juxtapozici s oltářem a věčností je pro haiku hezký motiv, ale ještě bych ladila.

V posledním pozor na překlep.

Těch zážitků! Těším se, že si cesty vlakem ještě zamiluješ. :)

autobusové nádraží pro mě nejsilnější.

Peter, všechna jsou krásná, radost číst

I z můřího pohledu je druhé výjimečné.

Romane, pro mě druhé. Jsem ráda, že jste přijeli. Koukám, že třetí jsi vnímal podobně, viz můj fb příspěvek v naší skupině z neděle:

vločky a jiskry
nad hlavami zpěváků -
hasnou a tají

Romane, zvlášť první je perfektní. Nedopovězeně plný text.

Představuji si, jestli páníček kouká do okna a bojí se reakce strážce křehké krásy, anebo jestli strážce sněženek okřikuje psa z okna a nebo... Příběhy se hezky rozbíhají, prostě text je nedopovězený, má v sobě situační komiku. Funguje.

Ke druhému (třetímu) mám také své obrazy, ale je přístupný o maličko míň.

Moc krásná je

Zaujal mě poslední text, je v něm ponechaná část pro tvůrčí mysl čtenáře.

První a čtvrté jsou výborná.

mám ráda Redla, třeba takový song Zafůkané je moc fajn, tak si to tak ladím do známých kulis. :)