Nahá proplouvá v moři cizích přikrývek. Cítí se exoticky. Neví, že v budoucnosti vzpomínek bude jen ticho melodický.

Homér: :-D :-D :-D brečím smíchy! Nejlepší komentář všech dob!... A nebo jsem doma už moc dlouho :-D... Raději jdu něco spolknout.

Je zajímavé, že ačkoliv jde vlastně o strašáka budoucnosti... nepřirozený scénář... jde z toho poklidná energie. Takové jeden za všechny, všichni za jednoho. Uvažuji, jak by se změnili vztahy, pokud by měl každý svého partnera přiděleného už od malička. Kolik žen by se kvůli tikání hodin nehnala do manželství jen proto, že už není čas hledat někoho lepšího... Dovedu si představit (a teď to myslím naprosto vážně) ,že to na jiných planetách může podobně fungovat. Láska je kolektivní... Jejich duchovní vzrůst už je na tak vysoké úrovni, že vášeň a pudy ztrácejí své hodnoty.

Osobně se mi velmi líbí také koncept sdílení věcí. Funguje to hlavně u studentů, kteří si hold nemůžou koupit novou věc vždy, když ji potřebují. Pokud jedou pod stan na jeden týden v roce... nekoupí si nový stan ale půjčí od kamarádů. Už jsem takto šla s vypůjčenou krosnou, čelovkou, i oblečením. Teprve když jsem zjistila jak velmi mě čundrování baví, začala jsem postupně investovat do vlastní výbavy. A to si pak té své jooo vážím. Světu neuškodí trocha pokory k starým a vypůjčeným věcem :)

Složitý, leč pravdivý text. V iluzi-"Matrixu" žijeme už velmi dlouho. Kolik katastrof ještě musí přijít, abychom si uvědomili, že je kolektivním vědomím tvoříme samy? :)

Tohle mě opravdu zasáhlo... Výborné to je

Uf... Trochu jsem se bála, že tu básničku někdo vezme moc vážně a bude mi spílat o alkoholismu. Jsem ráda že recese byla pochopena :-)

První odstavec mě inspiroval k sepsání vlastní story... díky :) Mám ráda vtipná dílka.

A mě se zrovna ty rýmy právě líbí :)

Kocourkov pro dospělé :) Nejvíc mě pobavilo: "Podstatné bylo, že v nich lidé vypadali ošklivě a strašidelně, takže všichni měli strach a každý se každému vyhýbal, jak jen to šlo." A samozřejmě smutná narážka na odvětví, které zbankrotuje a to které na všem vydělá zamrazilo.

Děsivé

Boží to je :)

A už aby to bylo...

Jéé já už se těším na první letošní spaní pod širákem :) Až mi zrána tvář pohladí mé urousané kolegyňky kapky rosy. Pěkné

Mlčeti Zlato: Tak to mi dělá radost. Denně slyším rozsudků až běda. Zatím jsem se nenaučila jak na ně efektivně slovně reagovat, jak bránit souzené.

shane: teď vidím chybičky, které jsem v té rychlosti napsala, omlouvám se :) ( Ale jedenndení... je docela zajímavé slovo, možná ho ještě použiji schválně :D )

shane já jsem ale naprosto v pořádku :-D inspirovala jsem se pocity chřipky... Kterou mívám většinou jedenndení
.. protože piju jedlou sodu s cirónem už několik let... Funguje to skvěle :-) zvláštní náhoda, že jsi to zmínil :-)

Mlčeti Zlato, slavek: Ono je to zvláštní, prózu píši i čtu raději, ale víc nad ní musím přemýšlet a píši jeden fejeton třeba týden. Básně mě napadnou jen tak, když sedím v tramvaji a mám je za pár minut... což je vlastně špatně že? Měla bych ji mít rozepsanou déle a víc přepisovat? Přišla jsem se sem učit tak se ptám :)

Mlčeti Zlato: Máš pravdu, děkuji za komentář. Je to můj styl. Já budu asi vždy upřednostňovat prózu :)

človiček: nic konkrétního a neobvyklého... Koktejl událostí jménem život.