Smál jsem se... Nad poslední slokou jsem se ale hlasitě rozřehtal.
Opět velké díky.

Podařená satira.
Je to nově napsané nebo upravená starší verze?

Hodně smutku, bolesti. Ale i tady se dá najít optimismus. Pohnula ses přece vpřed touto básní...
Pěkné.

Je to pěkné. A bůhví proč, ze závěru mě zamrazilo.

Překročit hranu
vydat se na opačnou stranu,
vstoupit za zrcadlo
dělat, co jiného by nenapadlo...

Je to inspirující, díky.

Tys v tom hrnci smíchala všechno, včetně toho optimismu. Je to takový eintopf. Ale dobrý, moc mi chutná :o)

Už zase... v předchozím komentáři mi vypadlo "na". :o(

Čertovinka!!!
:o)))

Hu, silný závěr. A obávám se, že pravdivý. Moc díky.

Zajímavě pojatý evangelický námět. Díky.

Má to atmosféru a myšlenku. Pěkné, díky.

Taky už pesimismus...
Ale dobrý souhrn všeho podělaného. Díky.

Tak, a už mi došly varianty reakcí na tvá díla - všechny už jsem použil. Díky a piš dál.

Dobrý - "Bojíme se nemoci a sami jsme nemoc"...

Souhlasím s Rosou. A těším se ten optimismus...

Psavec: Díky, vyřídím ;o)

Tak to mi líbí. Atmosféra, prostředí a pak ten závěr. Silný, výstižný. Díky.

človiček: Díky.

milovat se jenom z lásky
už je minulost
teď požadovat budou krásky
papír na bezinfekčnost
;o)

Smutně hezké.
Po rozchodech člověk vždycky ztratí kus sebe, co odejde s ní/ním. A pak to zoufale hledá, aby to zase doplnil.