Chyba se vloudila.
![]() ![]() ![]() ![]() |
Matce jenom oči září,
když jsou tečky v kalendáři,
býti babkou nemá v plánu,
pochválí pak Pavlu, Danu.
Dcery jsou dvě a tři tečky,
kolem domu hochů smečky,
nelze holky přece schovat,
snad nebudou brzy chovat.
Třetí tečka pro maminku,
život stvořil volovinku,
další měsíc dcery vidí,
v kalendáři jedna chybí.
Děvčata se jenom smějí,
prý si brášku hodně přejí,
rady, co jim matka dala,
sama jaksi zanedbala.
když jsou tečky v kalendáři,
býti babkou nemá v plánu,
pochválí pak Pavlu, Danu.
Dcery jsou dvě a tři tečky,
kolem domu hochů smečky,
nelze holky přece schovat,
snad nebudou brzy chovat.
Třetí tečka pro maminku,
život stvořil volovinku,
další měsíc dcery vidí,
v kalendáři jedna chybí.
Děvčata se jenom smějí,
prý si brášku hodně přejí,
rady, co jim matka dala,
sama jaksi zanedbala.

Dcerky dvě mám jako růže
jenom jedna z nich má muže
a ta druhá ,ta chce čekat
prý není kam spěchat
Miluji tahle tvá dílka.
jenom jedna z nich má muže
a ta druhá ,ta chce čekat
prý není kam spěchat
Miluji tahle tvá dílka.

Tak, a už mi došly varianty reakcí na tvá díla - všechny už jsem použil. Díky a piš dál.

Jste to ale hloupé nány,
legraci si dělat z mámy,
ona však má pohodu,
protože je v přechodu.
legraci si dělat z mámy,
ona však má pohodu,
protože je v přechodu.

Taky Máš dvě dcery? Já jo a přijde my že běhají na střelnici mezi kulkami. A mamku už nepřekecám.(-:
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Matka a dcery : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Žádost o milence
Předchozí dílo autora : Transplantace
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)