Bez nadsázky - čte se to vážně goluásky. Francouzské hlásky, to je pro každého...problém:-)

A někdo je na poslední řádky vysazenej...a jestli je to kvůli tomu, že se to nerýmuje s tím "brát" a "smát", tak by o tom mohl napsat další příkladnou básničku pro začátečníky:-) V tomhle případě se to myslím moc nahradit nedá...

To mi připomíná, jak si K. H. Borovský dělal legraci z takových těch vynucených vlasteneckých rýmů národního obrození: vlast - slast - mast... Taky to bylo dobrý...

Hezká...úplně si pod tím představím takovou tu teplou letní noc, hvězdy, ticho... Moc pěkná

Tomu říkám básnička do nepohody, která je všude kolem!

Mě se líbí...jen...nevím, jestli "se zavřenými oči" ze básnický záměr nebo gramatická chyba. Každopádně bych to radši napsala správně, protože to nevypadá nejlépe...

Už první díl se mi líbil..je vážně skvělá.. Další pokračování nechystáš?

Děkuju moc za komentář, úplně mě to nadchlo...nikdy bych netušila, že to bude mít takový ohlas!

Něco málo mi tam chybí, ale nevím co... Obsah se mi líbí, s tim souhlasim...

Konečně jsem si našla čas přečíst si ji celou... Kvalitu díla posuzuju podle toho, jak barvitě si dovedu děj představit. Tuhle jsem viděla jako film...

Po flámu je mi totiž tak blbě, že mám pocit, že na mě všichni kašlou a ty, co na mě kašlou i jinak, že na mě kašlou ještě víc. A já je chápu, já bych se taky nechtěla poslouchat...

Díky! Aspoň v něčem se chovám jako dospělá...konečně:-)

Díky moc za komentáře! Ach jo, ten rytmus, nepřestaneš mi ho vyčítat, asi si na něj budu dávat příště větší pozor:-)

A to je dobře nebo špatně..?

Vážně...krásná. Já to píšu pořád ale jak mám jinak napsat, že se mi líbí...

Opravdu moc hezká...nakonec nemusí všechno končit happy endem:-)

Díky za komenář... s tím úderným koncem jsi mi dostala:-)

Krásná...nemám slov..

na můj vkus až dost...ponuré, možná... ale líbí se mi. Úplně jsem si to při čtení představovala, krásné popisy..

Je to dost divný..občas se tam objeví takové světlejší záchvěvy, ale je to spíš takový tok myšlenek bez pointy... Tak snad příště...