Listy květin přetvoří tvá slova v kyslík a ostatní jej vdechnou ve větru. Pak každý stane se květinou a svět loukou rozkvetlou.

Japonské perličky
Psavcovi srandičky
Gejša by mu ráda dala
samuraje v něm
rozpoznala. Avšak
stěny s papíru nejsou
mu na míru.

Někdo píše, někdo čte
někdo myslí, někdo ne
pocit se však ve všech hne,
to je mzdou
každého dne.

Do louže spadl list
barvu zlata měl
zkroucen tak
že hnát ho vítr směl
životem již nekypěl.
Déšť stékal bříze
po kmeni .
Slza po tváři.

Teď je to trošku pracnější udržet si bublinu. Mám s tím taky trochu hoňky. Vždy se musí začít vnitřním úklidem a někdy je dobrý i prohrát a začít od piky. Hodně zdaru všem.

Dobré poeto, dobré je to. :-)

Pomíjivá věčnost. V zániku zrozená.

Ekologie udržitelná zbraněmi ?? těžké téma. Snad biologickými ale ne mechanickými. Výchova zdaleka nestačí. Energie duší by mohla být mechanismem defragmentace, přeskupení životadárného od sebedestruktivní složky populace. V dnešní době to pitvat nebudu. Válka je neekologická, ničí planetu.Vítej zpět Sibylo.

Píšu si..... zavírat okno, koupit si baterku, vyměnit manželku a ...? Kafe došlo!! :-)

Léky lidem pomáhají i škodí. Je to začarovaný kruh. Všem přeji co nejméně soužení.

Do pastičky dejte teplou topinku s česnekem a nebudete dlouho čekat. Ale jsou to šikulky, kam všude se dostanou. Mojí tetě jednou vlezla do punčochy, kterou si nandala- Masakr!!

Být kamenem uprostřed válečné vřavy na bitevním poli není těžké. Těch bitev ten kamen už spatřil nespočet a přijdou další. Je šťastný přesto, protože se věnuje zpěvu skřivanů, a slunci které jej hřeje. I ti lidé v bojích si vybrali svůj příběh. A ty si taky volíš každou myšlenkou. Změnit myšlenku není snadné , ale není to taky nemožné .

Píst bez hřídele
ložiska v tvém těle
pára syčí, motůrek
tiše vrčí a
strojník s kolomazí
odchází od mašiny.
Dohořívá popel sazí.

Studánka skryta v kapradí
k radostem člověka navádí.

Lidé zblbnou, něha se ztratí
to co hezké bylo, média zhatí.

Až teď tuším snad správně, proč sníh a ledy tají , když tepají tvé skráně. Moc hezké.

Wim Hof by tomu rozuměl, Já to jen chápu srdcem.

Kámen duši má.
to ví On
A vím to Já.
jen zbytečně
nekecá.

Že ta nemoc slabost má ví vědecká armáda
k čemu by však tady byla, kdyby válka nezuřila.
Zeptal jsem se netopýra, proč jen v zimě zmírá
Zjara zvládá přehřátí,pak už ho nic nesklátí.
Zády u krbu občas sedím. O covidu já nic nevím.

Číst v duších kdo umí
tomu sněhová vločka
naslouchá, rozumí.
Kdo lásku dává
ten hvězdou v temnu
sám se stává.