 21.01.2021 8 644(12) 0 |
Za sklem bytu jako ve vězení.
Co bylo už možná teďka není
Kamenná tvář, ale srdce neklidné
chce ven, ač okolí je nevlídné.
Za hranice opakujících se dnů
do krajiny zapomenutých snů.
Za obzor tam kam Polárka chodí spát
tam vydal bych se zase tak rád
Vzpomínky pomalu přehrává čas
a já jen doufám, že podívám se zas
do krajiny jezer, fjordů a nekonečných lesů
snad Tu touhu do té doby snesu
Otevřená cesta, údolí široká
Pohoří na obzoru zvedají se vysoká
Azurová obloha a úsměv na tváři
Snad se to někdy zas podaří...
...
...
Snad
Co bylo už možná teďka není
Kamenná tvář, ale srdce neklidné
chce ven, ač okolí je nevlídné.
Za hranice opakujících se dnů
do krajiny zapomenutých snů.
Za obzor tam kam Polárka chodí spát
tam vydal bych se zase tak rád
Vzpomínky pomalu přehrává čas
a já jen doufám, že podívám se zas
do krajiny jezer, fjordů a nekonečných lesů
snad Tu touhu do té doby snesu
Otevřená cesta, údolí široká
Pohoří na obzoru zvedají se vysoká
Azurová obloha a úsměv na tváři
Snad se to někdy zas podaří...
...
...
Snad
24.01.2021 - 10:37Že ta nemoc slabost má ví vědecká armáda
k čemu by však tady byla, kdyby válka nezuřila.
Zeptal jsem se netopýra, proč jen v zimě zmírá
Zjara zvládá přehřátí,pak už ho nic nesklátí.
Zády u krbu občas sedím. O covidu já nic nevím.
k čemu by však tady byla, kdyby válka nezuřila.
Zeptal jsem se netopýra, proč jen v zimě zmírá
Zjara zvládá přehřátí,pak už ho nic nesklátí.
Zády u krbu občas sedím. O covidu já nic nevím.
23.01.2021 - 20:00Psavec:
Děkuji.
Držím palce všem ostatním, aby jsme se všichni dočkali co nejdříve okamžiků, kdy se člověk může plně věnovat svým koníčkům.
Děkuji.
Držím palce všem ostatním, aby jsme se všichni dočkali co nejdříve okamžiků, kdy se člověk může plně věnovat svým koníčkům.
23.01.2021 - 19:58slavek:
Děkuji. JJ, Skandinávie.
Místní příroda a absence lidí v některých oblastech má prostě něco jedinečného do sebe.
Děkuji. JJ, Skandinávie.
Místní příroda a absence lidí v některých oblastech má prostě něco jedinečného do sebe.
23.01.2021 - 19:57Z nitra:
Děkuji za povzbuzení.
Ohledně toho lepšího pocitu máš pravdu.
Taky to tak mám. :)
Děkuji za povzbuzení.
Ohledně toho lepšího pocitu máš pravdu.
Taky to tak mám. :)
21.01.2021 - 23:37Podaří, díky Covidu si to následné cestování o to víc vychutnáš. Je dobře, že to sdílíš s námi.
Já krize překonávám většinou tvořením. To mi pomůže na to nemyslet. Když za sebou něco vidím, mám ze sebe hned lepší pocit.
Zkus si udělat třeba koláž na téma Má první cesta po Covidu - vystříhej z časopisů různé fotky, a pak to intuitivně poskládej.
Já krize překonávám většinou tvořením. To mi pomůže na to nemyslet. Když za sebou něco vidím, mám ze sebe hned lepší pocit.
Zkus si udělat třeba koláž na téma Má první cesta po Covidu - vystříhej z časopisů různé fotky, a pak to intuitivně poskládej.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Cestovní splín : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Víkendovka
Předchozí dílo autora : Rozloučení
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
