Slunce je krbem duší,
vše zmoklé se v Nás suší.

Tenhle příběh zná spousta lidí.Vrátila mne časem pár let zpět. Dík.

Zase jsem zůstal pod stromečkem nerozbalenej. :-)

Tož se k strejcům musím přidat. Pánové, takhle to vidí sedmadvacítky, víme že. :-)

Univerzální otázka pro všechny národy, děti i starce zní: Co je to"? Každá otázka má v sobě energii odpovědi. Ladí se na sebe jako vlny. Podléhají zákonu přitažlivosti. Příroda je učebnicí.

Psavec: Děkuji za komentík, kdyby něco, ber tu bajku jako návod. Ale pomalu....ledviny a zátylek jako průtokový ohřívač. Hodně zdaru. A dech je čerpadlo, abych nezapomněl.

Psavec: Snad jsem to vychytal. Vždy sleduji vlákno myšlenky, a když se to konečně rozběhne z kopce-- jupí!! tak je gramatika v řiti. Díky

Vítám tě a ne že tu umrzneš. :-)

Jarem být, slunce pít
milou duši po boku mít.

Úklid je vždy novým začátkem. Je to i léčivý proces.

Žár na jinovatku s obdivem hledí
o dosažení krystalků on nic neví
naději hledá v zamrazení.
Jinovatka obětí tou poctěna
však pro úsvit jen zrozena hyne
hned po té bez políbení.

Teď k převozníku dojít smíš
dlouho se na druhém břehu
však nezdržíš.

Láska?...
Když muž saje mateřský prs v zánětu a pláče při tom, protože jí to hodně bolí. To je zvláštní pocit, když bolest lidi spojí. Když zraňuješ a tišíš zároveň.

Ta je opravdu pro vodnáře....V pondělí jsem slavil své narozeniny procházkou k prameni i vnořil jsem se do vod zrození. Snad byl jsem....nyní již jen celou kapkou v moři duší.

Tchoř krásně voní
srnka kaštany peče
stonožka před módou
nožkama neuteče.
Ještě že aligátorovi
svým tempem aspoň
ta řeka teče. :-)

V galériích se lidé chovají uctivě a tiše, nechávají promlouvat obrazy, melodie, poezii.....
Ty jsi galérií do které nahlížíme klíčovou dírkou mačkajíc se u dveří. Dveře jsou při tom odemčené, však klika chráněna posvátným hadem co nemrkne ani okem, však každému do duše se dívá.

Opadne sníh, vykvete květ
roztaje led ,změní se svět
tvé slzy kapou z rampouchů
a kapky v kalužích úsměvy
čarují-tak lásky na tvou hruď
srdíčka malují.

Není umění být milenka, když neumím být manželka.

Hledání, padání, vzdávání, zastavení se, sebezapření, toužení a znova zkoušení.

Nespavost provází mnohé, zda jde o víry mysli či viry není zjevné, každopádně z Nás to dělá výry bdělé co vírou se musejí obklopit, že spánek obejme Nás milosrdně.