https://www.youtube.com/watch?v=zPonioDYnoY
![]() ![]() ![]() ![]() |
Mrzne
a hvězdy jsou děsně daleko
přesto je vidím
jak vyšité zlatou nití
na temně modrém brokátu
křehnou mi prsty
a nohy už necítím
mráz oblékl mne
do šatů.
V mlze duní vlak
na kolejích
a lednový sníh
křupe v rychlé chůzi
nejsem jak ti druzí
se světlem Měsíce
věčnost mne obtéká
jak tekutý proud
v srdci mám lásku
a vzpomínek tisíce
jsem sopka co neumí
vyhasnout.
a hvězdy jsou děsně daleko
přesto je vidím
jak vyšité zlatou nití
na temně modrém brokátu
křehnou mi prsty
a nohy už necítím
mráz oblékl mne
do šatů.
V mlze duní vlak
na kolejích
a lednový sníh
křupe v rychlé chůzi
nejsem jak ti druzí
se světlem Měsíce
věčnost mne obtéká
jak tekutý proud
v srdci mám lásku
a vzpomínek tisíce
jsem sopka co neumí
vyhasnout.


Žár na jinovatku s obdivem hledí
o dosažení krystalků on nic neví
naději hledá v zamrazení.
Jinovatka obětí tou poctěna
však pro úsvit jen zrozena hyne
hned po té bez políbení.
o dosažení krystalků on nic neví
naději hledá v zamrazení.
Jinovatka obětí tou poctěna
však pro úsvit jen zrozena hyne
hned po té bez políbení.

Pěkná. Jen ten tekutý proud mi moc nesedí. V řádku nad ním už máš obtéká, tak by to chtělo možná něco výstižnějšího - říční? lenivý? divoký?žhavé lávy?... ale to je můj subjektivní pocit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mrazivé výšivky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Labutí song
Předchozí dílo autora : Gravitace