Mrazivé výšivky
Mrzne
a hvězdy jsou děsně daleko
přesto je vidím
jak vyšité zlatou nití
na temně modrém brokátu
křehnou mi prsty
a nohy už necítím
mráz oblékl mne
do šatů.
V mlze duní vlak
na kolejích
a lednový sníh
křupe v rychlé chůzi
nejsem jak ti druzí
se světlem Měsíce
věčnost mne obtéká
jak tekutý proud
v srdci mám lásku
a vzpomínek tisíce
jsem sopka co neumí
vyhasnout.