přidáno 23.02.2021
hodnoceno 5
čteno 710(16)
posláno 0
Proč pocit mám, že časem mrhám,
v domnění že stále čekám?
Čekám dlouho, bez rozmyslu,
až nastane ten bod zlomu.

Kdy už dostanu se z pasti,
své afektivní osobnosti?
Proč musím tohle prožívat?
Nechci už nic přežívat...

Stačí jenom jeden den
a konečně by zmizel ten,
pocit marnosti co doprovází
všude mě a neodchází.
přidáno 19.03.2021 - 21:09
Někdy stači fteřina a věčnost se prožívá.
přidáno 23.02.2021 - 21:15
Vždy všechny otravuji pozitivizmem, cesta přes pesimizmus je delší, ale vede tam taky. Skus najít zkratku.
přidáno 23.02.2021 - 18:59
Tahle doba je neveselá.
přidáno 23.02.2021 - 18:30
Jo, zvláště v této době je to celkem relevantní téma.
přidáno 23.02.2021 - 16:55
Vzhledem k tomu, co sem vkládám, možná nejsem ten nejpovolanější, ale přesto - neboj, bude líp.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Marnost nad marnost : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Holub
Předchozí dílo autora : Tání ledu

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming