Přeji ti tu růži a sobě taky.A klidně ať lije,teda pokud máme rozkvést,za sebe neručím,jsem suchopár.Ty máš šanci,pokud nebudeš leštit svoji bolest.Mejdej .mejdej,zvedni to,vzlítni,už můžeš.Hodně radosti.

Gaia77: Ahoj.původně se jmenovala Celestinské proroctví.Proto je ti to blízké. Dodnes se orientuji podle energie kterou vnímám kolem sebe.Myslím ,že je to dobrý kompas,jen jako hrdina románu občas propadám skepsi a beznaději,kompas se my pak směje,protože vysvětlení se skrývá obvykle za rohem a zbývá poslední krok.

taron: Děkuji,Moje orchidej nepoznala v dětství žádný cit.Nezlobím se proto na ni.Kaktus se prostě nedá zalívat.A tulit se k němu,možná my jen chce pomoc najít štěstí.i to je někdy projevem lásky,nikoli však příjemným.

Touhy jsou hrou s magnetkama,stačí jeden otočit a vše se změní.

Dvojsmysly na to nás Čechy užije.Měly by jsme si to patentovat jako národní dědictví,než to Brusel zakáže.

Něco my zrovna spadlo do oka,slzí,to je náhoda.Kdo se tu bojí? Jo já.Ne nééé.(-:

Co čtu básníky,psance strkám si Vaše,jejich pocity do své duše,rance.Vždy,když s duší hladovou nemohu již dál, najdu tu kus žvance.A stávám se tak lepším člověkem.děkuji všem co podarují pocestného svým srdcem dokořán.A mlýnky v horách se točí,potoky zurčí a láska protéká.

Tvůj úvodní komentář na profilu je moc fajn,báseň je takřka hmatatelná.

Tomuhle říkám mucholapka a nebo lampa a pak jsme hmyzem a tys nás chytl u srdce.

Svléknout ženu v středověku bez šperháku bylo k breku,
Později se občas stalo,že šněrování se zamotalo.Spodničky složité na muchlování,bylo z toho hodně praní.Války mají jedno nadání, není v nich čas na hraní.Dneska v době pohody try niti v ryti slaví závody.

Kostel je postel pro kosti,Sdílejí s námi pády občas radosti.Roděj se tam fámy a boží milosti.Na zdech mají šrámy ty strachu pevnosti.

Pokud nosíme své blízké sebou a tátové se do holek promítnou dost výrazně,pak věřím,že už to tak nebolí,Já v sobě přechovávám svého dědu a je my ctí jít v jeho stopách.Hlavu vzhůru pro něj.Oni nechtějí naše bolesti.

Pokud jde o realitu,pak tě zloduch učí sebeúctě.
Pokud jde o realitu,pak ti učení moc nejde.
Pokud se nenaučíš sebeúctě nyní,příští učitel bude horší.Důvod ? Tohle si nezasloužíš.Jinak báseň je podmanivá hloubkou bolesti, rezignací.Hodně Lásky

Vskutku jde ti čarování,svádíš myšlenky k milování.Pročítám si tvoji tvorbu a vždy ke stejnému závěru dojdu.Už vím proč říkáš si Prima Den,tvými řádky mnohý bývá potěšen.Děkuji

PrimaDen: Děkuji.Tvůj skutečný věk?jen pokud chceš,poněvadž při posuzování je dobrý někdy přihlédnout k věku,mladší autory díky tomu vždy povzbuzuji,starší studuji se zájmem.117 let bych nerušil z meditace.

Ginnare: Kopretina hlavu ztiší,ve stavu květin není role nižší.Pravdu máš,že dlaně nepřijala,bez květináče raději roste sama.Tak snad zabydlí se v květináči aspoň rodinka myší.Přesto doufám, že hvězdy to vše slyší.děkuji za citát na parte.:-)

Drujdku mám doma patnáctiletou.školství jí válcuje k normálu.V peřinách s mobilem však hyne Váš dar.Báseň je úsměvná,pomeranč mě baví,rostliny naše však vznešené laně budou mít raději,Wolf- Dieter Storl jako dobrá rada.míněno opravdu vlídně a přátelsky.s pozdravem

Chtěl jsem být knihkupcem,báseň milá.mládí dávám zelenou.vivat

Gaia77: Gaia-je matkou zemí
tak i ty sama sebe ovládáš.
Ve své duši na svůj věk
dobrý průvan máš.
Po cestách nevyšlapaných pravdu hledáš
zblbnout se doktrínou jistě se nedáš.
Altruizmus-jen ten Náš Svět změní
vědí to jen zasvěcení.
Než tma duší odejde do šrotu
přes bolest a pláč budeme hledat
tvoji notu.
Ne oči,energie bude grál
Srdce tvého dotýkám se
jako bych vedle tebe stál.
Děkuji za povbuzení

Singularis: Děkuji za postřehy,opravil jsem si to.Spoléhám na červenou,ale bude to lepší,časem.Hezký den.