To, co napsal Devils_PIMP: bych mohl podepsat a rád bych ještě doplnil z jakého důvodu to dle mého takto působí. Jsou to opět ta silná slova, silné momenty, kterých je příliš a nedá se jich dotknout.
Líbí se mi závěr, ze kterého vychází nějaké emoce, pointa, je to správné vyvrcholení básně, do níž je však v průběhu pro mě jako čtenáře poměrně náročně se vcítit. S.

Ahoj,

tuhle jsi složila zatím nejlépe co do čitelnosti, bude mít asi nejvíce fanoušků, já se však do nich počítat bohužel nebudu. Zatímco jinde ovládáš originální obraty, díky kterým dokážu tvoji báseň rozeznat od jiných autorů, zde jsi mainstreamová. Proč?

Měsíc, sníh, slzy, duše, srdce, protože ty.

Odpověz si sama v kolika básních nacházíš tyto motivy. Já bohužel v mnoha a moc ve mně neprobouzí.

Ale abych jen nekritizoval, kromě čitelnosti je tu hezká i návaznost, ta promyšlenost je nejen cítit, ale i pomáhá. Na rozdíl od korálky se mi rampouchy líbí, je to poměrně neotřelé, kombinace husí kůže a zimnice srdce je taky pohodová. Na druhé straně - poslední řádek je největší klišé jaké můžeš vytvořit. Protože Kdoasi.

S.

Ahoj, dohromady ani zvlášť mi to nepředává žádný unikátní pocit, je to taková klasika, co neurazí, ale bohužel ani nenadchne. Problémem podobné poezie není to, že by se nedokázala vyjádřit, ale to, že podobná sdělení čítáváme až příliš často na to, abychom si jich vážili.
Líbí se mi umístění polštáře na papírovou lodičku, ačkoliv se nevydáváme na žádné dobrodružství, je fajn mít měkké vzpomínky.

Dneska je dobrej den. I ukecaná holka směřuje svou poezii jako šíp, ostře a přímočaře k cíli, bez zbytečnýho otálení. Tahle konstrukce je super a spousta spojení mě bavila.

"Pod tíhou své hustoty pomalu stékáš i do obou uší."

Příště musíš ten sirup ředit vodkou.

Superior.

S.

Ahoj, dneska mám zdá se štěstí na dobrý texty...a konečně próza. Tyvole, má to hloubku, má to něco do sebe, je to dobrej styl. Určitě je to k zamyšlení a hlavně...je to pravdivej příběh, působí tak, a to je hlavní. Když tomu můžeš věřit, když to není jenom naivní poezie života, ale jsou to kostky a bolest. A reálně šedivej pohled na červený růže.

Piš dál. Piš prózu.

azkontrolujsiposoběčárky

Paráda. S.

oslov radek:

Já to pochopil. Jen jsem si hrál a nazval jsem rýmy a myšlenky našimi dětmi a řádek babyboxem, kam je zařazujeme. A ožijí především taková slova a myšlenky (taková nemluvňata), která tu s námi zůstanou i na delší čas. Tudíž na vysvětlenou. :)

Orionka:

Děkuju ti za milou zastávku. Nejlepší asi je, nechat si v sobě od všeho něco a ze sebe nejvíc. A pak to nějak dopadne. Ďábelskej mix. Těším se příště!

Skvělé. Dobře to odsýpá a moc se mi líbí ta návaznost prvního řádku s posledníma dvěma. Má to zvuk, obraz i pointu, a tak to má dle mého názoru vypadat. S.

Tenhle hokejový zápas se mi líbí o něco více, ačkoliv tvoje tvorba se zdá být plná kontrastu silných a slabších momentů. Začnu tím horším, ať to máme za sebou. Z tvého vyjadřování, ať už uměleckého nebo v komentářích, lze vycítit, že jsi opravdu originální osobností, bohužel však v básni často používáš fráze tak často používané, že už nefungují. /věčné ticho, klidný spěch, v té nové básni máš zase mrtvolné ticho, nekonečná ve své maličkosti/ Jsem na tohle hnidopich, jenže nemůžu jinak, když vidím, že jakmile to jde víc z tebe a míň se snažíš dělat poezii, tím lepší pasáž básně vznikne. Celý smysl básně spatřuji ve druhé sloce a líbí se mi. To je ta hezká hokejová akce, na kterou jsem čekal, to je poezie.

A jo, chyby tam pořád jsou, je to proud myšlenek, okay, sere na to pes. Do seškrtávání tě tlačit nebudu a ani nemůžu, příště si na básni zase najdu to svoje. Jsem rád, že reaguješ, takové autory je radost číst! :)

Nutit se k vlastním dětem? Ale fuj! Koukám, že je babybox prosklenej. Nemluvňata nic neřeknou, ale pokud přežijí, nikdo nebude o jejich existenci pochybovat.

Jednoduché, ale příjemné zamyšlení.

Tahle miniaturka se mi líbí. Nabízí víc obsahu, než se na první pohled může zdát. Je to jako kolekce z hořké čokolády u vánočního stromečku, kde někdo chybí. V jednoduchosti je síla. Dračí!

Pokud se oprostím od toho, že hromada/hromádka, jsem říkával kupě listí při hrabání (a ta stín vydává, občas), tak oceňuji nápad toho, že se člověk takhle rozpadne. Je to taková pocitoffka postavená na této myšlence. Jinak dost běžně vyjádřeno. (lampa, stín, rány)

Ahoj,

ačkoliv nemám rád básně o básních, básnících atp., protože mi to připadá jako dělat špagety se špagetama, musím uznat, že tvůj nápad stojí za pozastavení se a odhaluje čistou pravdu.

Souhlasím s Dédédéčkem, že tenhle styl příliš nefrčí, důležité je, zamyslet se nad tím, zda tato "květnatost" ve svém obsahu nabízí něco víc, než co by se dalo vyjádřit stručněji.

Příklad:

Na chladné špinavé dlažbě velkoměsta,
/přímo tam/, kde vyústila dívčina prapodivná cesta

dvě slova, která nedodávají žádný další význam, obraz či cokoliv jiného, jejich vypuštěním se styl odlehčuje...takto by se dalo postupovat i jinde.

Pokud má však tvoje rozepsané psaní nějaký konkrétní důvod, rád si ho přečtu! Každé krkolomnosti se dá zbavit.

Z básně si beru především její závěr, zbytek sloužil ke gradaci. Nedá se k tomu říct nic víc, než že máš pravdu. Básníci jsou duševní děvky nebo herci. Daj všem nebo umí dobře lhát.

Jen víc zajímavých nápadů! S. (savec)

Tom Cortés:

1) Je pro mě překvapením, že vyjádření názoru nad diskuzí je obtěžování. Diskuze je stará akorát tak, jak aktuální jsou názory diskutujících. Ty si za těmi svými pořád stojíš, tudíž jsem tu správně. Nenaštvalo mě nic, spíš jen zaujalo.

2) Urážet někoho a nechat se urazit je rozdíl. Pokud ti přijdou tvrzení jako: "Ok. Zkrátka velmi nemám rád ty co si pletou významy slov "objektivní" a "subjektivní".", "Pokus rozpoutat diskuzi bohužel nevyšel, pač druhá strana jen píše, ale nečte :/", "...kterých pak cíleně pozoruju reakce, abych si ověřil, jestli alespoň na literárních serverech lidi umí vnímat poezii, čili číst i její druhej plán. Očividně ani buřt.

Pokud ti to přijde standardní a uctivé, máme jiný názor - přesto mám právo ten svůj vyjádřit. Zamiliny poznámky snad citovat nemusím.

3) Ano, součástí tvorby může být i její obhajoba. K pasáži, kde jsi rozepsal, proč podle tebe báseň není o ničem, nemám absolutně žádné výtky. Je pravda, že báseň není "vcelku o ničem" a je dobře, že ses obhájil. Škoda, že jsi po cestě musel vysvětlovat, že kdo tomu neporozuměl (navíc čtenář mohl i porozumět a i tak téma básně nepovažovat za pro něj nikterak závažné), neumí vnímat poezii...

4) Kritika a kritika jako věda/odborná kritika je zásadní rozdíl. Pokud přijde člověk a napíše sem 2*/5*, je to kritika, je to nějaké hodnocení. Autor se samozřejmě může dotázat proč, byl takto zhodnocen, ale čtenář nemá absolutně žádnou povinnost se mu konkrétně zpovídat. Jeho hodnocení nemá odborný charakter, a proto zde platí standardní etika. Z tohoto důvodu tvrdím, že nedokážeš přijmout negativní hodnocení/kritiku s elegancí, která by kvalitními autorovi, kterým jsi, slušela.

Mnohem víc než ostrej kečup na bradě.

Orionka: Tom Cortés: Zamila: Severak: Amelie M.

Podle všeho, co jsem tu přečetl, jsou ti, kdo uráží Tom a Zamila, ať už si o básni/textu můžu myslet cokoliv. Odpovědět na komentář ve smyslu - hezké provedení, ale nemá to pro mě hloubku - /neumíš vnímat poezii, je to tvoje chyba, všichni jsou tu pitomí/, je prostě špatné.

Zamila se hned vzápětí pochválí, jak je vnímavá a přemýšlivá...lol! To snad nemyslíte vážně...

Umění přijímat kritiku nespočívá v tom, že provedete kritiku kritiky...

Není potřeba používat složitá slova, když dokážeš své pocity vyjádřit jednoduše. Mám rád podobnou formu, je to sice hodně upovídanej styl a u podobných autorů mám pocit, že by měli spíš psát dobrou prózu, ale nenudí.
Moc se mi nelíbí mix spisovná/nespisovná, jak už tomu jednou nahodíš minisukýnku, už tě ve večerních šatech vidět nechci, jestli mi rozumíš. Jsem zastánce toho volnýho jazyka.

Co je tak dobrýho na matéčku? :-) S.

Ahoj, líbí se mi především první část, druhá už je jen taková rekapitulace a shrnutí. /pár slov které/á nevnímám/, "mojem" mi ani tak nevadí, beru to jako /osobité/ vyjadřování. Báseň je dobrá do chvíle, kdy to s tebou prožívám a vidím tu scénu před sebou. A ta scéna se mi líbí a vyjádřila jsi jí pěkně. Pak už se jen snažíš nakreslit pointu, ale oba víme, že tyhle situace pointy nemívají. S.

Hezké a výstižné. Obrázek, zvuk i atmosféra. 17 slabik. Tak se mi to líbí!

Vždy záleží na tom, s kým člověk diskutuje. Diskuze s inteligentními lidmi, kteří mohou druhého svými podloženými názory obohatit, mají jednoznačně smysl. Bavit se s volem nikoliv. To, jakým způsobem lidé nahlížejí na svobodu je zajímavé, ačkoliv jednoznačná a správná odpověď není nikdy k nalezení. Myslím si, že není potřeba si vybrat stranu, ale mít nějaký svůj náhled na svět. A ten by měl mít asi každý...

Amadeo´´: To, jak na tebe báseň zapůsobila, mi udělalo radost! Díky!