přidáno 09.11.2015
hodnoceno 3
čteno 995(15)
posláno 0

v ruce jedno matéčko
a přemýšlím kdy mi něco řekneš - cokoli
vzala bych zavděk jakýmkoli detailem z tvýho života
a to vlastně mnohem radši než běžný řeči
o počasí a škole
je to smutný? už ani nevím
něco v tobě prostě je
a chci to cítit poblíž
nepotřebuju
probouzet se vedle tebe ani tvou pusu na čelo
stačí mi živit se z lásky jiných
a té mám kolem dost
chci tě jen pozorovat s tím neklidem v duši
s tou představou hrůzy
že se mě na něco zeptáš a já nebudu znát odpověď
s tím vzrušením s tou libostí
se kterou se narcis dívá do zrcadla
chci být v tvý hlavě a vědět
co řekneš dřív než druzí
a snad to říct ještě před tebou
nejspíš se ale zas jenom pletu
neřeknu nic ani ty
neříkej
jedině tak můžeš uchovat
můj pocit věčné nejistoty
o tobě
přidáno 26.01.2016 - 14:49
Není potřeba používat složitá slova, když dokážeš své pocity vyjádřit jednoduše. Mám rád podobnou formu, je to sice hodně upovídanej styl a u podobných autorů mám pocit, že by měli spíš psát dobrou prózu, ale nenudí.
Moc se mi nelíbí mix spisovná/nespisovná, jak už tomu jednou nahodíš minisukýnku, už tě ve večerních šatech vidět nechci, jestli mi rozumíš. Jsem zastánce toho volnýho jazyka.

Co je tak dobrýho na matéčku? :-) S.
přidáno 09.11.2015 - 11:51
Zajímavá - líbí :)
přidáno 09.11.2015 - 08:34
Miluju tenhle rozechvělý a trochu rozdrásaný stav. Dobře vyjádřeno :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
element : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Všichni se vlastně milujem
Předchozí dílo autora : Třeba se jednou zase změníš...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming