 27.01.2016 11 955(17) 0 |
V šeru noci neřestné, kdy se bezejmenní kolemjdoucí mlčky míjí.
Davem ladně prochází dívka plná tajemství, ztělesnění hříšných chvílí.
Černý dlouhý kabát křehké tělo skrývá,
záplava temných vlasů na záda něžně splývá.
Rozhodla se náhle zastavit, snad odvahu se získat snaží.
Nádech. Výdech. Krvavé rty svírají se nerozhodností.
Snad zvídavé pohledy ji v zákoutích duševních tajně blaží.
Upoutala všechny a setkala se s naléhavou pozorností.
Zmatené tváře okolo začaly marně tápat,
co způsobilo tento náhlý, nečekaný nápad.
Pomaličku zlehounka kabát tiše rozepíná, vzdává se ho pojednou zcela.
Je to opravdu to, co chtěla?
Pozdní čas se zdá na niterní výčitky, pochybnosti, stud.
Možná nutí ji k tomu prazvláštní vnitřní pud.
Sněhobílé tělo stojí tu všem očím ve své nahotě vstříc,
nikdo neodvažuje se cokoli říct.
Údiv náhle střídá děs. Z davu zazněl výkřik do ticha mrtvolného, jež ho zcela pohltilo,
když dotyčná v bolestivé křeči, kůži strhává bez váhání.
V zajetí bouřlivého chvění.
Zbavuje se veškerých svých vrstev za nepřetržitého sledování.
Cizí tváře, cizích lidí,
do jednoho všechno vidí.
Na chladné špinavé dlažbě velkoměsta,
přímo tam, kde vyústila dívčina prapodivná cesta,
leží cosi beztvarého, plné bolestné naděje i důvěřivého zklamání.
Ostatní se shlukují. Zvídavě se sklánějí. Smějí se, pláčou, tápají.
Až pojednou kdosi řekne suše:
„ O nic nejde jenom duše“
Málokdo si uvědomí, že není intimnější obnažení,
než ve chvíli, kdy se savec směle snaží o básnění.
Davem ladně prochází dívka plná tajemství, ztělesnění hříšných chvílí.
Černý dlouhý kabát křehké tělo skrývá,
záplava temných vlasů na záda něžně splývá.
Rozhodla se náhle zastavit, snad odvahu se získat snaží.
Nádech. Výdech. Krvavé rty svírají se nerozhodností.
Snad zvídavé pohledy ji v zákoutích duševních tajně blaží.
Upoutala všechny a setkala se s naléhavou pozorností.
Zmatené tváře okolo začaly marně tápat,
co způsobilo tento náhlý, nečekaný nápad.
Pomaličku zlehounka kabát tiše rozepíná, vzdává se ho pojednou zcela.
Je to opravdu to, co chtěla?
Pozdní čas se zdá na niterní výčitky, pochybnosti, stud.
Možná nutí ji k tomu prazvláštní vnitřní pud.
Sněhobílé tělo stojí tu všem očím ve své nahotě vstříc,
nikdo neodvažuje se cokoli říct.
Údiv náhle střídá děs. Z davu zazněl výkřik do ticha mrtvolného, jež ho zcela pohltilo,
když dotyčná v bolestivé křeči, kůži strhává bez váhání.
V zajetí bouřlivého chvění.
Zbavuje se veškerých svých vrstev za nepřetržitého sledování.
Cizí tváře, cizích lidí,
do jednoho všechno vidí.
Na chladné špinavé dlažbě velkoměsta,
přímo tam, kde vyústila dívčina prapodivná cesta,
leží cosi beztvarého, plné bolestné naděje i důvěřivého zklamání.
Ostatní se shlukují. Zvídavě se sklánějí. Smějí se, pláčou, tápají.
Až pojednou kdosi řekne suše:
„ O nic nejde jenom duše“
Málokdo si uvědomí, že není intimnější obnažení,
než ve chvíli, kdy se savec směle snaží o básnění.
04.03.2019 - 21:237z7z7: Děkuji za přečtení mého dnes již zaprášeného díla i za jeho velkorysé ohodnocení.:)
07.03.2016 - 13:19Cecidit angelus: Cením si upřímnosti. Paralelu pozoruju v hudbě - můžu se něco technicky dokonale naučit a zahrát. Pravděpodobně se nad tím ani nikdo nepozastaví, pak tu ale bude pár lidí, kteří budou postrádat energii, kterou produkuje bezprostřední, upřímné hraní. (Tím ale nechci narážet na Puera - sice lže, ale může stále tvořit netechnicky (nebo ne :D ) ).
Doufám, že nebudeš z tohoto odhalení zklamaná a nebude moc těch, co řeknou, že "o nic nejde, jenom duše".. :-)
Doufám, že nebudeš z tohoto odhalení zklamaná a nebude moc těch, co řeknou, že "o nic nejde, jenom duše".. :-)
27.01.2016 - 10:30samiVdavu: Děkuji za reakci. Netušíš jak složité je se této ,,krkolomnosti" zbavit. Obklopuje mě dokonce i když mluvím, často mnoho lidí možná děsí. Při představě, že bych se jí měla zbavit je jako uříznout si nohu, nebo spíše oholit si hlavu :D....v mých očích je to zkrátka akorát. Mám pocit, že kdyby lidem řekli, pište složitěji a mě, piš méně krkolomněji, výsledek by byl kontraproduktivní. Stírat individualitu je velice těžkým prohřeškem. Jinak tu část : přímo tam , ani nevím jako by to zesílilo význam. Píšu jako v transu, ani to po sobě zvlášť nečtu :) Jako když hokejisti zahrají zápas na maximum a ostatní pak zkoumají, jaké další šance mohli proměnit a co nepřipustit :) Můj příští zápas třeba bude působivější :)
27.01.2016 - 10:08Ahoj,
ačkoliv nemám rád básně o básních, básnících atp., protože mi to připadá jako dělat špagety se špagetama, musím uznat, že tvůj nápad stojí za pozastavení se a odhaluje čistou pravdu.
Souhlasím s Dédédéčkem, že tenhle styl příliš nefrčí, důležité je, zamyslet se nad tím, zda tato "květnatost" ve svém obsahu nabízí něco víc, než co by se dalo vyjádřit stručněji.
Příklad:
Na chladné špinavé dlažbě velkoměsta,
/přímo tam/, kde vyústila dívčina prapodivná cesta
dvě slova, která nedodávají žádný další význam, obraz či cokoliv jiného, jejich vypuštěním se styl odlehčuje...takto by se dalo postupovat i jinde.
Pokud má však tvoje rozepsané psaní nějaký konkrétní důvod, rád si ho přečtu! Každé krkolomnosti se dá zbavit.
Z básně si beru především její závěr, zbytek sloužil ke gradaci. Nedá se k tomu říct nic víc, než že máš pravdu. Básníci jsou duševní děvky nebo herci. Daj všem nebo umí dobře lhát.
Jen víc zajímavých nápadů! S. (savec)
ačkoliv nemám rád básně o básních, básnících atp., protože mi to připadá jako dělat špagety se špagetama, musím uznat, že tvůj nápad stojí za pozastavení se a odhaluje čistou pravdu.
Souhlasím s Dédédéčkem, že tenhle styl příliš nefrčí, důležité je, zamyslet se nad tím, zda tato "květnatost" ve svém obsahu nabízí něco víc, než co by se dalo vyjádřit stručněji.
Příklad:
Na chladné špinavé dlažbě velkoměsta,
/přímo tam/, kde vyústila dívčina prapodivná cesta
dvě slova, která nedodávají žádný další význam, obraz či cokoliv jiného, jejich vypuštěním se styl odlehčuje...takto by se dalo postupovat i jinde.
Pokud má však tvoje rozepsané psaní nějaký konkrétní důvod, rád si ho přečtu! Každé krkolomnosti se dá zbavit.
Z básně si beru především její závěr, zbytek sloužil ke gradaci. Nedá se k tomu říct nic víc, než že máš pravdu. Básníci jsou duševní děvky nebo herci. Daj všem nebo umí dobře lhát.
Jen víc zajímavých nápadů! S. (savec)
27.01.2016 - 10:03puero: Asi se to příliš nenosí, ale přesto jsem přesvědčená o tom, že pokud se v básni jedná o city, musí být opravdové jinak nemá dílo nejen sílu, nemá ani smysl. Píšu za účelem jakési ventilace vnitřního tlaku. Nicméně psát také o okolním světě je zajímavá myšlenka do budoucna děkuji :)
27.01.2016 - 09:46Zdaleka se to nezdá býti pramálo. Já osobně od toho vždycky varoval. Osobní básničky mívají kruté reakce a autoři si je moc berou. Básník by asi měl psát také o světě kolem sebe a svých prožitcích, ale na internetu by měl postupovat obezřetně. Třeba já ve své poezii lžu až se práší. Mám ale dost bohatou fantazii, aby se nad tím nikdo nepozastavoval. Ty jsi evidentně exhibicionistka. Budeš závislá na reakcích, protože ti budou pomáhat analyzovat tvou reálnou situaci. Nemám pravdu?
27.01.2016 - 09:44DDD: Děkuji. Dlouho s touto krkolomností bojuji jak v životě, tak ve psaní. Ale nakonec jsem přijala, že už asi navždy budu nemožně květnatá, věčně těžkopádná a ve své době zastaralá :)
27.01.2016 - 09:39puero: Ano, prostá alegorie:) O dívce, jež se rozhodla na internetové stránce, připomínající ruch nočního náměstí, plné cizích lidí pomalu poodhalit své nitro, bolavé ochromené city. Jakmile začala nebylo cesty zpět. I přesto, že se odhaluje až do té doby, kdy zůstane pouze její duše, některým se to může zdát pramálo. Děkuji za Tvou reakci :)
27.01.2016 - 09:02No, zas jednou narazila na psance krásná kočka s novým stylem.
Mně těžkopádný styl tolik nevadí, skýtá víc prostoru pro obsahovou náplň. Jak to ale tak čtu, tak mi přijde zbytečné do tak dlouhých řádků nutit rýmy, protože nejsou tolik cítit jako u krátké básničky. Tahle rozvláčnost svědčí nerýmované poezii, a tu se pak ozvou staromilci, co řeknou, že už to nebyla báseň ale nějaký úryvek příliš krátký na prózu. Inu básnické umění tkví v umění říct toho hodně co nejméně slovy. Je na čase, aby nějaká smělá básnířka dokázala, že to tak nezbytně nemusí být.
A ještě další věci jsem si všiml, mimochodem, že tu není jasná hranice mezi doslovným a symbolickým. Kdosi nakonec řekne, že prostě duše no, ale došlo by to ostatním, z té části první? A je duše dívky jiná než duše kluka? A jde skutečně o básnění a vyjevování intimních míst básníka? Sice to hlásá nadpis a poslední řádek, ale ten zbytek je až příliš epický, než aby nám došlo, že je to vlastně celé jinotaj.
Mně těžkopádný styl tolik nevadí, skýtá víc prostoru pro obsahovou náplň. Jak to ale tak čtu, tak mi přijde zbytečné do tak dlouhých řádků nutit rýmy, protože nejsou tolik cítit jako u krátké básničky. Tahle rozvláčnost svědčí nerýmované poezii, a tu se pak ozvou staromilci, co řeknou, že už to nebyla báseň ale nějaký úryvek příliš krátký na prózu. Inu básnické umění tkví v umění říct toho hodně co nejméně slovy. Je na čase, aby nějaká smělá básnířka dokázala, že to tak nezbytně nemusí být.
A ještě další věci jsem si všiml, mimochodem, že tu není jasná hranice mezi doslovným a symbolickým. Kdosi nakonec řekne, že prostě duše no, ale došlo by to ostatním, z té části první? A je duše dívky jiná než duše kluka? A jde skutečně o básnění a vyjevování intimních míst básníka? Sice to hlásá nadpis a poslední řádek, ale ten zbytek je až příliš epický, než aby nám došlo, že je to vlastně celé jinotaj.
27.01.2016 - 08:09Bezva myšlenka, opravdu. Na mě snad až příliš květnatej, těžkopádnej a zastaralej styl. Škoda těch posledních dvou veršů. Asi by to chtělo formulovat trochu jinak, takhle mi to tam vůbec nepasuje. Ale nenech se odradit mýma přechytralýma řečma. Určitě se to vyklube :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
báSNĚNÍ. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : OSCAR.
Předchozí dílo autora : Nekončící okamžik
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
kmotrov řekl o Yana :Ve své tvorbě se umí se obrátit naruby (tak, že to co je uvnitř, je vidět zvenčí) až to vyrazí dech. Je věčnou dívkou a věčnou mámou, byla taková vždy a na vždy taková zůstane.
