Midagere: Děkuji za hezký komentář. Při jeho čtení jsem se pobavila poznámkou k frazémům a idiomům. Obdivuji vtip a inteligenci vaší generace. Přeji hodně literárních úspěchů.

Opakovaně čtu verše a nemohu najít ten pravý důvod k poutům, která mně byla jejich čtením nasazena. Neblíže je příspěvek z 12.01.2018 - 00:03.

Pěkný příběh tajemné vazby člověka s přírodou. Věřím, že ještě dlouho budou pevně spjati a člověk bude natolik pokorný, že vždy poprosí Matku přírodu o pomoc v nouzi nejvyšší a je jedno jakou formou, primitivní nebo prostřednictvím nejvyspělejších technologií. Ráda jsem přečetla a děkuji.

Hanulko, pohádková báseň co pohladí po duši. Líbí se mi i pohádkový konec, který jsem si přála v těchto pochmurných lednových dnech. Nechtělo se mi smutnit a Ty jsi mé tajné myšlenky naplnila. Děkuji.

Ještě jednou a potom mnohokrát přečtu verše, abych mohla pochopit jejich hloubku. Není to jen o jednom poutníkovi.

Našla jsem se ve verších a vím, že každý máme v sobě světlo a stín. Jen výjimečné osobnosti mají tu výsadu zanechat za sebou stopu i po smrti. Každý je zde jen poutníkem, ale málokdo to pochopí.

Něžná a mrazící, osvobozující i laskající kmotřička smrti, kmotřička zrození - nezrození, lásky a nenávisti? Nerozumím veršům, ale nutí mě k přemýšlení. Díky.

Úvod děsí. Autorka básně věnuje první sloku náhrobkům v Terezíně? Pět tisíc hrobů? Kde jinde? Brána se zavřela? Klíč je z druhé strany? To je poezie uchopená uvnitř, nemilosrdně protažená sedmi slokami, aby ve finále nalezla klíč ze správné strany.

Hanulko, nejsem odbornicí na básně. Připojená fotografie je výjimečná. Nabízí zastřené kouzlo splynutí s přírodním živlem i nadvládou nad ním. Kdo se chce vcítit do siluety páru zobrazeného v mořské nekonečnosti a hloubce, pochopí i obsah veršů.

pilgrim: kekebreke: Jsem ráda, že se vám článek líbil. Děkuji za upozornění na překlep. Opraveno.

Je příjemné číst o azurovém lednovém ránu někde u protinožců ve chvíli, kdy v Česku leden 2018 bojuje o krátké chvíle denního světla. Hřejivý článek ve chvíli, kdy se potácíme v pološeru a toužíme po slunných dnech. Děkuji.

Možná překvapím zájmem o verše s ohledem na věkovou kategorii.Oslovily mě natolik, že jsem musela nahlédnout jak vypadají tahitské černé perly. Jsou skvostné.

Hanulko, krásně popsaných pár minut adrenalinu při pobytu v Austrálii a pro ty, kteří tam nebyli malé přiblížení místní fauny. Moc pěkné čtení, jak již zmínila Amelie K. Děkuji. Těším se na australské pokračování.

Amelie M.: Děkuji za komentář. S odstupem času se zcela ztotožňuji s Vaším názorem na můj příspěvek. Ano, byla to asi vztahovačnost, která mě vedla k napsání úvahy. S odstupem času se zcela vytrácí původní smysl pomoci nadaci .....galgovnouzi .....

Děkuji za komentář. Obdobím vědomí si své důležitosti jsem prošla a hlídala si, aby mě vlastní ego nepřerostlo. Po sedmdesátce se do výrazu "vlastní důležitost" prolíná více pokory (můj subjektivní pocit).

Orionka: Děkuji za názor. Ve škole jsem se učila, že závěr má být vypointováním psaného, ale v mém příspěvku se závěr nezdařil, byl vypocený a hodný spláchnutí bez počítání.

Děkuji za komentář, který mi dodal odvahu zveřejnit některé další životní zážitky.

Děkuji za pozitivní komentář. Nyní je po roce opět v Krušnohorském divadle představení baletu Labutí jezero, ale již nepůjdu, chci si zachovat ten neskutečný zážitek z první návštěvy.

Děkuji za komentář. Jste zván do lázní Teplice v Čechách, kde se léčí pacienti s problémy pohybového ústrojí radioaktivní vodou. Jak jsem se dozvěděla, tak převládají poslední dva roky klienti z ruského kosmického institutu (nebo střediska?).Můj článeček není nadsázkou nebo iluzí vyvolanou prohlídkami zašlých fotografií, jsou to postřehy z každodenních procházek s čtyřnohou společnicí. Mimochodem, uvítala bych, kdyby se v kašnách desinfikovaly i partnerky"mimozemšťanů" v rámci akce za čistější Teplice.

Líbí se mi. Není steskem nad uplynulými léty, ale akceptací a souzněním s milovanými. Užívejte si s nimi do sytosti. Jsou nevyčerpatelnou inspirací.