 11.01.2018 6 1398(13) 0 |
Vpíjím se, až zebe
a světla tančí.
Chci slyšet pláč,
křik, žadonění.
Zvedám tě nad tebe,
chvilka pak stačí
a zvíš, co jsem zač.
Přichází usmíření.
Teď dýchnu ti na víčka,
jsem tvoje kmotřička...
a světla tančí.
Chci slyšet pláč,
křik, žadonění.
Zvedám tě nad tebe,
chvilka pak stačí
a zvíš, co jsem zač.
Přichází usmíření.
Teď dýchnu ti na víčka,
jsem tvoje kmotřička...
13.01.2018 - 12:42Jana Kollinová: Jsem rád, že Vás to zaujalo. A pokud Vás to nutí k přemýšlení. snad se mně to tedy i povedlo. Děkuji
11.01.2018 - 18:42Něžná a mrazící, osvobozující i laskající kmotřička smrti, kmotřička zrození - nezrození, lásky a nenávisti? Nerozumím veršům, ale nutí mě k přemýšlení. Díky.
11.01.2018 - 14:23Prošla kolem mě smrt, fakt mě zamrazilo, čtu ji pomalu a vpíjí se, myslím že se ti povedla, aspoň ve mně vyburcovala představivost
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kdo jsem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Morbidní miniatura, možná i haiku
Předchozí dílo autora : Řidič MHD
