![]() |
![]() ![]() |
komentáře uživatele :


To se mi líbí. Hravá a příjemná básnička, i když obsah je trochu smutný. Kartáček a zrcadlo jsou super.


Vyjádřím tady svoje dlouhodobější pocity, snad nevadí. Ty jsi v psaní můj úplný protipól, emoce obnažené až na kost, čisté a průzračné, nic neschováváš a jdeš se svými city na trh. Tento přístup je mi cizí, a nejspíš proto mě tvoje básně od začátku jaksi odpuzovaly, možná i popuzovaly. Teď už to vidím trochu jinak a uceňuji, jak upřímně se k psaní stavíš, že se za nic neschováváš, neuhýbáš. A připadáš mi takhle na dálku jako něžné ptáčátko, které mám potřebu chránit. Jak to tak čtu, bojím se za tebe a za všechny, co jsou dneska upřímní snad až moc, tenhle svět pro ně není stavěný.
To jsem trochu šířeji rozepsala pocity, které ve mně tvoje psaní vyvolalo, snad se nezlobíš. Jinak se mi to komentuje těžko, forma je volná a obsah příliš osobní.
To jsem trochu šířeji rozepsala pocity, které ve mně tvoje psaní vyvolalo, snad se nezlobíš. Jinak se mi to komentuje těžko, forma je volná a obsah příliš osobní.


Zvláštní báseň, má v sobě sílu. Chápu ji jako výpověď slabé a pološílené ženy po mnoha letech od interrupce, možná je to jinak, ale mě oslovila takto. Každopádně je hezká.


Já vím, že jsem s tou češtinou už protivná, ale když vidím "stromy zmizeli", tak mi to velmi kazí dojem z díla. Taky nerozumím, proč tam máš "Ti" s velkým písmenem, ale to už může být básnická licence.


Tom Cortés: Děkuji, už rozumím lépe. K té filozofické otázce - ano, tohle vysvětlení mě napadlo taky, v širším a přeneseném smyslu je konec příběhu něco špatného. Ale v literárním významu ne, tam dobrý příběh potřebuje konec a pointu, jinak nemá smysl.


Líbí se mi první sloka, hezké obrazy, ale dál se to nějak vytrácí do ztracena. Možná je to jen tím, že nechápu, proč je příběh bez konce dobrý.


Yana: Úctyhodný tam mám taky :). Pokračování už nechám na fantazii čtenáře... dík za chápající komentář :).


Toužíš po maximální kritice? Tak budu upřímná. Nejdřív jsem myslela, že tvoje veršovánky jsou nějaká recese, ale tohle je už třetí a je to pořád stejné, takže to asi myslíš vážně. Nic tak strašného jsem tady zatím nečetla. Za prvé neumíš česky, a to nemluvím jen o hrubých chybách jako "rozplívá", ale taky o nesmyslných vazbách, nepochopení významu slov atd. Za druhé asi netušíš, že poezie není jen o rýmování, navíc dost primitivním a účelovém. A za třetí jsou tvoje říkanky o ničem, povrchní a bez myšlenky, pro kterou by stálo za to je číst. Moc nevěřím, že ti je 16. Ale to je v tomhle případě asi celkem jedno.


Emoční panic je krásný výraz. Z básně cítím tvoje znechucení, ale samozřejmě se mohu jen dohadovat, co je příčinou. Představuji si, že takto oslovuješ majitele stáje, kam chodíš jezdit, a který chce koně prodat, protože mu prodělávají. Ale ať je to, jak chce, vyjádřila jsi to dobře.


kmotrov: Moc děkuji za názor. S úvodem máš naprostou pravdu, měla jsem ho vyhodit. Celé to vzniklo jako rychlokvaška, jak Yana správně pochopila, v reakci na zdejší debatu, které mi vnukla tuhle myšlenku i s příběhem a pointou, takže jsem to během dvou hodin sepsala a chtěla "zaživa" použít.
K subjektivnímu hodnocení - souhlasím, že názor je cenný tím, kdo ho vysloví, a hodnocení uznávaného odborníka má jinou váhu než laika. Ale to je jen jedna rovina věci, ono jde taky o to, co se hodnotí. I Viewegh jistě jinak posuzuje povídky studentů literární akademie a slohovky dětí z prvního stupně. A řekla bych, že v prvním případě se mu ta nejlepší vybírá snadněji.
Jsem moc ráda, že se ti líbila pointa (dodatečně jsem měla pocit, že je málo vyhrocená a měla jsem to ještě něčím vyšperkovat) a že jsi zauvažoval taky nad morálním aspektem příběhu. Stejně jako ty si myslím, že nápad učitelky byl sice pochopitelný, ale ne nejšťastnější.
K subjektivnímu hodnocení - souhlasím, že názor je cenný tím, kdo ho vysloví, a hodnocení uznávaného odborníka má jinou váhu než laika. Ale to je jen jedna rovina věci, ono jde taky o to, co se hodnotí. I Viewegh jistě jinak posuzuje povídky studentů literární akademie a slohovky dětí z prvního stupně. A řekla bych, že v prvním případě se mu ta nejlepší vybírá snadněji.
Jsem moc ráda, že se ti líbila pointa (dodatečně jsem měla pocit, že je málo vyhrocená a měla jsem to ještě něčím vyšperkovat) a že jsi zauvažoval taky nad morálním aspektem příběhu. Stejně jako ty si myslím, že nápad učitelky byl sice pochopitelný, ale ne nejšťastnější.


... a vlastně je to o lásce. Moc se mi líbí ta myšlenka, i jak jemně je vyjádřená.


Nikytu: Máš pravdu, to by taky šlo, ale já chtěla zůstat jen u těch adjektiv, když už je mám v názvu. Moc děkuji za názor, potěšil :).


Hezky zpracováno, působivě. Ona vlastně byla první z literárních hrdinů, kteří potřebovali jít až na kraj, až úplně na hranu.


Líbí se mi, jak jsi to vyjádřila přes zvěřinec, dobrý nápad. A velmi působivý závěr. Povedla se. Jenom nevím, jestli by tam nemělo být spíš "smál ses, protože jsi věděl...".


kmotrov: No neznámý vojín na tohle nic, on je totiž úplně jiný případ. Já nepíšu o vojácích, které vycvičili a poslali někam bojovat a možná umřít. Je to reakce na to, co se děje dneska třeba v Sýrii, kde na bojiště proudí z obou stran kluci, kteří zatím stříleli hlavně klikem myší na monitoru. A pak se rozhodli a sami sebe poslali někam, kde musí tušit, že asi skončí, ale stojí jim to za to. Jedni jdou umřít ve jménu Alláha, druzí ve jménu lidskosti a demokracie nebo nevím čeho, to pro moje sdělení není podstatné. Prostě ti kluci věří, že tam jdou umřít pro správnou věc, i když stojí na obou stranách. Proto jim očí hoří tužbou, ne jak tomu neznámému vojínovi... Mění to něco na tvém pohledu? Jinak samozřejmě dík za komentář :).