poezie prostého venkovana
přidáno 08.03.2017
hodnoceno 23
čteno 1190(24)
posláno 0
stromy co zasadil můj otec

pomalu mizí...

stromy co zasadil můj děd

už zmizely...

dávné stromy i ti dávno
z a p o m e n u t í

zúrodňují zem...

mým stromům

i stromům
které vysází mé děti

ikonka sbírka Ze sbírky: PPV
přidáno 31.08.2017 - 21:53
osobně nemám co dodat.. krásná věc
přidáno 14.03.2017 - 11:44
casa.de.locos: Rozesmálas mě. Líp vystihnout moji charakteristiku snad ani nejde.
Jsem "kulatý" s nádechem zenu, ale českého zenu podpořeného filozofováním zahrádkáře
Dík.
přidáno 14.03.2017 - 11:36
Yana: Vím že dokážeš vnímat ten koloběh, nejen koloběh...
Díky moc.
přidáno 13.03.2017 - 22:59
to formátování mi při čtení trošku vadí, ale jinak jo, hezká věc, o pomíjení, jak řekla korálek, taková kulatá s nádechem zenu, ale českého zenu podpořeného filozofováním zahrádkáře
přidáno 13.03.2017 - 13:56
V takové krátké básničce je toho řečeno tolik, také ráda vnímám ten koloběh a to, že i bez mé malichernosti by tu nebylo to po mně, takové jaké to je. A proto miluji stromy, ty co vysadil můj muž, ty co tu rostli a vysadili je moji předci, bez nich bych tu nebyla já a ani ta zahrada...
přidáno 12.03.2017 - 08:49
A42: Tu generační návaznost ještě nikdo nezmínil.
Dík.
přidáno 12.03.2017 - 08:48
Zamila: Dík, nejen za vysmátej fňuk :-)
přidáno 11.03.2017 - 21:20
Jo, jen tam vyjádřená ta generační návaznost. Jen to nějak není můj šálek, možná protože nejsem ten venkovan a chalupník, i když jsem venku ráda.
přidáno 10.03.2017 - 18:19
To je hezký a hluboký ... Fňuk :-) Nostalgický, ale přece silný ...
přidáno 10.03.2017 - 17:44
ŽblaBuňka: Tohle je neuvěřitelný! Dej sem fotku prosím.
Díky moc za komentář.
přidáno 09.03.2017 - 22:18
V zahradě máme dvě mohutné jabloně, dva neobejmou kmen. Není pamětníka, kdo je zasadil, i můj děd tvrdil, že je pamatuje už jako velké stromy. Obě jsou již uvnitř duté a téměř všechny původní větve mají zulámané, přesto neustále obrážejí znovu a znovu, a hlavně plodí velká a lahodná jablíčka.
přidáno 09.03.2017 - 15:46
slnečnica: I tobě moc děkuji.
přidáno 09.03.2017 - 15:46
Leslie:
Díky moc za pěkný komentář.
přidáno 09.03.2017 - 15:44
annaav: Já vám moc děkuji.
přidáno 09.03.2017 - 15:43
Orionka: Nejseš protivná, nejsem schopen se soustředit na obsah a na pravopis. A kazí to dojem.
Opravuji.
přidáno 09.03.2017 - 15:40
Yanishka: Děkuji Ti moc. Pěkný komentář...
Mělo by tam být zmizely.
přidáno 09.03.2017 - 13:54
Súhlasím s Eliškou. ;)
přidáno 09.03.2017 - 13:35
Jednoduše vyjádřená hluboká myšlenka. To mám moc ráda, ikdyž ne vždy se to povede. Tady ano. Je skvělá :-)
přidáno 09.03.2017 - 10:38
Všetko je menlivé.A práve tým zaujímavé.
Pekne ste opísali.
přidáno 09.03.2017 - 10:29
Já vím, že jsem s tou češtinou už protivná, ale když vidím "stromy zmizeli", tak mi to velmi kazí dojem z díla. Taky nerozumím, proč tam máš "Ti" s velkým písmenem, ale to už může být básnická licence.
přidáno 09.03.2017 - 09:10
líbí, na jednu stranu smutná nostalgie z konce, na druhou nový začátek
jen nemělo by tam být zmizely? (ty stromy)
přidáno 08.03.2017 - 22:07
Děkuji moc za výstižný komentář.
:-)
přidáno 08.03.2017 - 21:08
Hezky vystižený koloběh života a pomíjení ...
Líbí se mi a těším se až ovocné stromy rozkvetou :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ovocné stromy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Gravitace
Předchozí dílo autora : Sexuální spiritualita

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming