úplná Oddysea ;)

ŽblaBuňka: ano, ale to platí, když je porušíme při vědomí důsledků a účelu takového kroku. Nevědomé přešlapy jsou něco jiného. Quod licet Iovi, non licet bovi ;)

Á... už tomu rozumím... z hlediska rytmu by bylo užitečné si uvědomit, že v češtině se přízvuk přesouvá z počátku slova na předložku. A proto si např. verše

Vločka ti do vlasů klesá,
Oko roztančeně plesá,

svým průběhem neodpovídají.

když už jsme u těch pravidel, poslední řádek je daktyl a nikoli trochej, jak by bylo záhodno.

taron: tak, kdo je čím, bych tolik neřešil... nerad bych tady ze sebe dělal nějakého mudrce nebo mystického gurua... jde spíš o naznačení principu... nejen stavu, ale i vývoje... ony totiž bystřiny postupně sílí, mohutní, až se z nich ony veletoky stanou... ovšem, pravda, jen z některých.

puero: přízvuky jsou přece v jakékoli básni, v každé promluvě. Pokud se tážeš, co tento konkrétní text má - nemá za cíl, může - nemůže ukázat, sdělit... když tak o té otázce přemýšlím... já vlastně nevím. Ale když už jsem v těch citátech, tak tě také jedním oblažím:

Neschopnost prakticky odlišit nejzákladnější rozdíly v literatuře, tedy rozdíl mezi fikcí a skutečností, mezi hypotézou a tvrzením nebo mezi imaginativním a diskurzivním psaním vede k "falešné představě o záměru", k představě, že hlavním záměrem básníka je sdělovat čtenáři nějaký význam a hlavní povinností kritika je tento záměr zachytit. Slovo záměr je přitom analogické: předpokládá vztah mezi dvěma věcmi, obvykle mezi koncepcí a činem.... Podobné pojmy patří jen do diskurzivního psaní, v němž je nejdůležitější shoda verbální kompozice s popisovaným objektem. Básník však chce vytvořit především umělecké dílo, jeho záměr lze proto vyjádřit jen nějakou tautologií.

(Northrop Frye, Anatomie kritiky, Host 2003, str. 105 / Anatomy of Criticism, Princeton University Press, 1987)

taron: nic proti tomu... i ve vší nesouvislosti tvých myšlenek. Dovolím si jen zareagovat citátem:

Je tiefer sie wohnt, je tiefer sie ist. (Ze starého německého mystika).

Je tiefer sie wohnt, je tiefer sie ist. To je řečeno o duši, anebo o lásce, o předmětu duchovních minesengerů. Jak to přeložiti do češtiny? Doslova: čím hlouběji kdo bydlí, tím šířeji se rozkládá.
Anebo: čím hlubší, tím vzdálenější.
Anebo: čím jest kdo hlubší, tím jest i nesrozumitelnější.
Anebo: čím jest kdo pokornější, tím jest i moudřejší, pokročilejší, jest dál, nežli člověk domýšlivý, nadutý a hloupý, neboť prameny moudrosti, jako všechny prameny, tekou dolů. Čím jest kdo mlčenlivější, tím jest i hlubší; proto horské bystřiny bublají, štěbetají jako housata, ale veletoky majestátně plynou, takže se zdá, že vůbec neplynou, že jsou reakcionářské, zpátečnické, nepokrokové, opatrnické - jako by hluboké a jedině užitečné bylo to, co skáče ječí a řve a jako by ta mnohočetná ozvěna v tupých lesích a skalách náležela té splašené mělké bystřině!

(Jakub Deml, Česno, tuším 1925)

intintxelor: obávám se, že autorem této "hlášky" není nikdo z autorů zmiňovaného filmu.

nejprve bych potřeboval odpověď na jednu otázku - proč tam máš " k kořenům" a ne "ke kořenům"?

taron: rozdíl mezi metrem a rytmem

metrum = ideální schéma
rytmus = konkrétní provedení, realizace v textu

Cílem není, jak by se mohlo zdát, ideálně, strojově naplnit metrum, nýbrž naplnit jej právě tak tak, na hraně, rozmanitě... aby text měl rytmické napětí. A pak je možno pracovat s rytmem ještě na vyšší úrovni, dynamicky. To si teprve ukážeme ;)

taron: velké křížky označují přízvuk slovní, který ve slovech objektivně existuje dle zákonitostí daného jazyka, v tomto případě češtiny.

přízvuk metrický - jamb (nepřízvučná/přízvučná, tj. U -), trochej (přízvučná/nepřízvučná, tj. - U), daktyl (- U U) nemusí být vždy realizován přízvučnou slabikou, kterých je přirozeně nedostatek. Kdy a za jakých okolností tak smíme učinit, o tom je celá ta legrace.

Stovky vojáků se bránily,
Xx Xxx x Xxx = pětistopý TROCHEJ mužský

ale přízvuky jsou tam jen tři
přizvučíme tedy vojáKŮ, brániLY
možnosti jazyka tomu nebrání

Tak málo mám krve a ještě mi teče
z úst.

nooo... nerad tě zklamu, ale tady máš rytmus taky špatně ;)))

Vladan: prázdnost je přece něco jiného než prázdnot... heh... jsem zvědav kam se postupným přidáváním písmen dokážeme dostat ;)

K tomu co bys neřekl k rytmu:

(X - přízvučná slabika, x - nepřízvučná)

např.

Stovky vojáků se bránily,
Xx Xxx x Xxx = pětistopý TROCHEJ mužský
desítky Rusů tyto muže zranily
Xxx Xx Xx Xx Xxx = šestistopý JAMB mužský

nevědíc, že vše je zbytečné,
Xxx x X x Xxx = pětistopý TROCHEJ mužský
výsledky v bitvě měli výtečné.
Xxx Xx Xx Xxx = pětistopý JAMB mužský

Dovoluji si tě upozornit, že jamb a trochej jsou protichůdná dvoustopá metra.

černálili: to je ironie?

emoce je cítit, možná až moc... ale její ztvárnění, přerod do nějakého esteticky působného tvaru, to chybí

ovšem ten název mi evokuje nejspíš pracovní nehodu kněžky lásky

novorozený orgasmy
ti podlamujou rty

to je dobré

pokud "bolest svátá" není překlep, je to docela zajímavý obrat, bohužel pro mne v celém textu jediný takový

v rytmu nemáš vůbec jasno