Možná by pro začátek (na podporu mé důvěry) stačilo napsat slovo transakcentace bez nadbytečné pomlčky, resp. spojovníku. Ono kreslení by mohlo být docela zajímavé - zvlášť s přihlédnutím k možnostem serveru - ovšem vystačil bych i s nějakým standardním zápisem. Ale když myslíš, nutit tě nebudu... nakonec jsem se zřejmě spletl: nebude to hokej, nýbrž golf.

V případě, že bys toužil nechat si detailněji ukázat, kde všude a proč, možná by stačila zdvořilá prosba ;) Prozatím se omezím pouze na připomínku, že přízvuk v češtině přechází na předložku.

vnitřní rýmy jak vnitřní rýmy, ale v rytmice máš zcela nespecifický hokej

ano, od jara do zimy... to je také v češtině přízvuk na předložce

Vážně bosí?

Na druhou stranu je to asi jedno - překoukl jsem se v názvu a četl "Jsi vilná?", což můj čtenářský zážitek nevyhnutelně poznamenalo už předtím (tj. před kolkotníky a plavými kadeřemi).

A to si představ, že reálný život umí přinést ještě daleko zapeklitější situace, tohle je prosté morální dilema se smutným koncem.

mrtvá laská vs. mrtvá láska, blbá čárka a jaký je to najednou rozdíl :-J

jo, to jo, elá hop ;)

No jo, Březina tam měl větry OD pólů... zřejmě se od roku 1897 změnily nejen cesty ale i převládající proudění.

Ale (nehledě na mé pochybnosti) ono je úplně jedno, jestli to bylo záměrně. Přechodníky jsou gramaticky nesprávně a věta není dobře konstruována, nedává smysl - přičemž fakt, že si umím nějaký domyslet, není zásluhou tvých schopností.

Básník jako svébytný a svobodný tvůrce se nemusí držet pravidel, ovšem když je porušuje, vždy to musí plnit nějaký funkční účel... a ten tady nenacházím. Vysvětli mi tedy, v čem to je. Pokud máš natolik jasno ve svém záměru, nemělo by to být složité.

(ti vlci) přicházejíce, hledajíce

A Radku, jak chceš psát verše, když nedokážeš artikulovat kloudnou holou větu?

"Co ze svobodou cenou nepodepsanou a žádat znovu změnu, když je tu nebe plné stínu."

„Neštěstí špatných básní je v tom, že neříkají nic, než co je napsáno, neštěstí špatných obrazů je v tom, že v nich není nic, než co je na nich namalováno.“

(Jindřich Chalupecký, výtvarný a literární teoretik a kritik, esejista, historik umění a překladatel, manžel básnířky a překladatelky Jiřiny Haukové)

Adornův postulát uměleckého zážitku jakožto zážitku neidentického implikuje reflexivní rozštěp já, jak jej známe z děl Wenderse či Jarmusche.

Případná čtenářova ochota uvažovat o stoupající vertikalitě výstavby stupňovitých reflexí zde jaksi přichází vniveč.

Prakticky nikdo ze zdejších autorů nepíše kvalitní poezii, ale toto je přímo esence zla. Fuj. Fuj Kolalokově limonádě.

děs

inu, to muselo dát práce :)

Zdenek39: milej zlatej, jak píšu já, je úplně irelevantní... ach ju...

obsesi nebo báseň?

jen aby na tom vztahu k Erbenovi nebylo něco patologického... snad neškodná obsese, doufám ;)