 01.01.2016 1 987(12) 0 |
Někdy jen tiše strnu
obrazem světel v duši
vzpomenu na šum kytar
co v rytmu ohně ladily studánky
Broskvově pokryté dálky
rozšlehány větrem k pólům
věru známe cesty
co zapřísáhl bych
že změnily směr.
Tuláky v jahodových obzorech
naše duše sají barvu
barvu rozkvetlé oblohy
co zrcadlí na očích
tak tiše v duši...
obrazem světel v duši
vzpomenu na šum kytar
co v rytmu ohně ladily studánky
Broskvově pokryté dálky
rozšlehány větrem k pólům
věru známe cesty
co zapřísáhl bych
že změnily směr.
Tuláky v jahodových obzorech
naše duše sají barvu
barvu rozkvetlé oblohy
co zrcadlí na očích
tak tiše v duši...
01.01.2016 - 12:10No jo, Březina tam měl větry OD pólů... zřejmě se od roku 1897 změnily nejen cesty ale i převládající proudění.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Paprsky duše : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Procitnutí
Předchozí dílo autora : Život v očích
