přidáno 01.01.2016
hodnoceno 1
čteno 951(12)
posláno 0
Někdy jen tiše strnu
obrazem světel v duši
vzpomenu na šum kytar
co v rytmu ohně ladily studánky

Broskvově pokryté dálky
rozšlehány větrem k pólům
věru známe cesty
co zapřísáhl bych
že změnily směr.

Tuláky v jahodových obzorech
naše duše sají barvu
barvu rozkvetlé oblohy
co zrcadlí na očích
tak tiše v duši...
přidáno 01.01.2016 - 12:10
No jo, Březina tam měl větry OD pólů... zřejmě se od roku 1897 změnily nejen cesty ale i převládající proudění.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Paprsky duše : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Procitnutí
Předchozí dílo autora : Život v očích

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming