27.12.2015 3 819(10) 0 |
Nikdo nic neříká
nikdo nic nepoví
proč hlasy ozývaj se ze záhrobí
kdo mě to varoval
kdo při mě stojí
vesnicí běží stádo bílejch koní
Přemýšlím
myšlenek mám v hlavě dost
a veselá nálada
náhle mění se v zlost
mám tady všeho už dost
prý jsem nezvanej host
Tak odcházím at vás vezmou do pekel
proč bych se já kvůli vám věšel
Já nejsem ten kdo stojí v koutě
a čeká až jed do mě vklouzne
mě neotráví vaše jedovatý zuby
ani slova co vám lezou z huby
Vím že někdy připadám vám jako blázen
já jen žiju každým dnem
vím že život není jako sen
co chceš to si klidně vem
nikdo nic nepoví
proč hlasy ozývaj se ze záhrobí
kdo mě to varoval
kdo při mě stojí
vesnicí běží stádo bílejch koní
Přemýšlím
myšlenek mám v hlavě dost
a veselá nálada
náhle mění se v zlost
mám tady všeho už dost
prý jsem nezvanej host
Tak odcházím at vás vezmou do pekel
proč bych se já kvůli vám věšel
Já nejsem ten kdo stojí v koutě
a čeká až jed do mě vklouzne
mě neotráví vaše jedovatý zuby
ani slova co vám lezou z huby
Vím že někdy připadám vám jako blázen
já jen žiju každým dnem
vím že život není jako sen
co chceš to si klidně vem
31.12.2015 - 00:43
Adornův postulát uměleckého zážitku jakožto zážitku neidentického implikuje reflexivní rozštěp já, jak jej známe z děl Wenderse či Jarmusche.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jako Blázen : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : šedovlasej pán
Předchozí dílo autora : Dramatické ráno