Nejvíc se mi líbilo "Mlčení je souhlas." Ale souhlasím se Zorik, nenásilné povídky mám raději.

Když někomu něco závidím, zkusím se zamyslet, jak toho dosáhl. Někdy se mi pak daný člověk stane vzorem - toužím být v něčem jako on (či ona). Někdy, třeba když odhalím, že toho dosáhl/a nečestnou cestou, cítím pachuť nespravedlnosti. Nemyslím, že zlo souvisí specificky se závistí. Zlý člověk může mít různé motivy k ubližování a dobrého člověka závist nemusí zkazit, ale naopak ho povzbudit k lepším výkonům.

Líbí se mi to. Vzpomněl jsem si přitom na zážitky z předmětu "Informační systémy". Jednou byla přednáška tak nudná, že přednášející unudil k smrti dataprojektor - prostě uprostřed přednášky zhasnul a bylo po něm. 90% studentů při přednáškách spalo a zbytek dělal něco, co s přednáškou asi nesouviselo. :-D

Ten konec mě rozesmál. :-) Navíc zažívám něco podobného.

Dobrý nápad, už jsem viděl texty na souhlásky H (Hoří heršpická hospoda Hrbatý Hrozen) a P (Básnička na P), ale samohláska E mi připadá jako docela originální nápad. :-)

Je tam řada vtipných situací, které se mi líbí. Trochu mi vadí podivný pravopis některých názvů: Macdonald, Thajvan. Je to tak schválně, nebo je to chyba?