Nemocnice na kraji smetiště

Nemocnice na kraji smetiště

Postavy:

Saniťák Béďa (věčně opilý)
Doktor Slepec (tolikati dioptriové brýle, jaké by potřeboval, ještě nevymysleli)
Bezdomovec Cyril
Náhodná chodkyně
Dispečerka Maruš


I.

(Na smetišti leží bezdomovec Cyril, v ruce flaška chlastu a téměř neví o světě)

Bezdomovec Cyril: (zaheká) moje nohy… necítím nohy!

(Kolem projde jakási žena)
Náhodná chodkyně: Panebože, co se vám stalo?

Bezdomovec Cyril: Ten prevít mě zase dostal.

Náhodná chodkyně: Kdo? Kdo mohl napadnout tak ubohého bezdomovce, jako jste vy?

Bezdomovec Cyril: Pushkin! Jedna láhev a už se nemůžu pohnout.

Náhodná chodkyně: Tak ten hulvát vás praštil lahví?

Bezdomovec Cyril: Ale ne, ty krávo! Tu láhev jsem do sebe šoupnul sám.

Náhodná chodkyně: Vy jste pracoval u cirkusu?

Bezdomovec Cyril: Kdybys radši zavřela hubu a zavolala doktora!

Náhodná chodkyně: Hned to bude! (Vytáhne mobil a volá)

Telefon: Tady krajský pohřební ústav… jejda! Pardon, ještě nás nepřejmenovali. Ehm, tady krajská nemocnice U děravého kolena.

Náhodná chodkyně: Tady se stalo přepadení. Jeden pán tu leží a nemůže se hýbat.

Telefon: Prosim vás, dejte mi toho nebožáka.

Bezdomovec Cyril: Prosím.

Telefon: Cyrile, to jsi ty? Tak copak to bude dneska? Zase tě přepadli ufouni a chtěli ti odebrat vzorek stolice dýchací trubicí?

Bezdomovec Cyril: Hele, Maruš, nedělej si ze mě srandu! Necítím si nohy!

Telefon: To se docela divím, kdo by necítil tvoje nohy, že?

Bezdomovec Cyril: Tak mě tu nech zemřít, no. (nasadí falešně smutný tón v hlase)

Telefon: Že seš to ty a že ses nám postaral o chudáka Rexe, když jsme neměli čas odvézt ho do útulku, tak ti tam někoho pošlu.

Bezdomovec Cyril: Jo, Rexík, to bylo žrádlo!

Telefon: Co prosím?

Bezdomovec Cyril: Nic, nic, nic. Jen mi už někoho pošli.

II.

(V garáži spí na židli starý doktor Slepec a najednou zazvoní telefon. K doktorovi přiletí jeho věrný řidič Béďa. Doktor spadne ze židle, vstane a zdvihne telefon.)

Slepec: Slepec!U telefonu.

Telefon: Tady Hluchá, Marie. Prosim vás, pane doktore, zase nám volal Cyril, Cyril Němej. No, ten bezdomovec. Prej si necítí nohy. Asi se zase vožral jako prase, ale tak, jistota je jistota. Jo a řekněte Béďovi, jestli pojedete kolem Macdonalda, tak ať mi koupí hamburgra, dobrou noc.

Slepec: Ahoj, Maruš. Béďo,(otočí se na přitloustlého, namol opilého řidiče sanitky) Cyril zase chlastal. Musíš mě za ním hodit.

Béďa: Jo, jo. Mezitím si ale musím zajet na nový číslo Blesku… no netvařte se, stejně to budeme mít při cestě!

III.

(V sanitce)

Béďa: (Řídí s časopisem Bleskem na volantu) No, to byste nevěřil, doktore, tady je zajímavej článek, čtu, jo? Doly Baster zastihl infarkt, když se dozvěděla o splaskávání silikonových buněk při používání mikrovlnky.
Vážně nechápu, proč. (Otočí stranu) Á! Dívka měsíce!

Slepec: (Okamžitě se nahrne k Béďovi aby se podíval. Přitom mu zahne volantem a pořádně to s nimi sekne.)

Béďa: Hele, doktore, měl byste se trochu zklidnit! Kdybych to nevytočil do toho dělníka, tak jsme někomu pěkně poškrábali lak na autě!

Slepec: (Ukáže prstem) Macdonald!

Béďa:(Opožděně) Kde?

Doktor Slepec: Už jsme ho přejeli.

Doktor Slepec: Sex shop!

Béďa: Kde?

Doktor Slepec: Už jsme ho přejeli.

Doktor Slepec: Chodec na přechodu!

Béďa: Kde?

Doktor Slepec: Už jsme ho přejeli.

Béďa: Smůla. No a už jsme tady.

IV.

(Béďa souká bezdomovce Cyrila do sanitky.)

Bezdomovec Cyril: Béďo, tobě přehodili službu? Vždycky jsi pro mě jezdil v pátek.

Béďa: Jasný. Zjistili, že v pátek se vždycky víc ožeru, tak mě šoupli na neděli.

Bezdomovec Cyril: A jakejpak s tebou jezdí doktor?

Béďa: Ále, pan Slepec.

Bezdomovec Cyril: Ten, co má brýle jako popelníky?! Fuj! Radši mě tu nech! To by mě lépe vyšetřila máma mýho psa! Já tam nechci!

Béďa: Ale prosimtě! Nekecej! Vždyť ani žádnýho psa nemáš!

Bezdomovec Cyril: Budeš mě mít na svědomí!

V.

(V sanitce)

Doktor Slepec: Tak, pane Cyril, copak vás bolí?

Bezdomovec Cyril: Necítím nohy!

Doktor Slepec: Zato já je cítím až moc! Neuvažoval jste někdy o koupeli?

Bezdomovec Cyril: Fuj! To odporný slovo už přede mnou neřikejte, nebo vám tady rovnou exnu!

Doktor Slepec: No dobrá, takže necítíte si nohy?

Bezdomovec Cyril: Ne.

Doktor Slepec: Hm… Ále! Nic, coby nespravila jedna amputace!

Bezdomovec Cyril: Kristepane! Já chci zpátky domů na smetiště! Já mám rád svý nohy! Byly se mnou při všech mých nejdůležitějších životních situací. A vždycky mě podržely!

Doktor Slepec: Tak teď vás budou držet krásné plastové protézy z Thajvanu!

Bezdomovec Cyril: Ne! (Rozpláče se) Vždyť mě z vás hrůzou vypadne skleněný oko!

Doktor Slepec: Nebojte, oči vám dáme nové a klidně obě dvě! Budou čisté jako křišťál!

Bezdomovec Cyril: Ode dneška aspoň budu vědět, že nemám chlastat v neděli!

(Velká rána a oba dva s sebou cuknou. Slepec spadne a bouchne se do hlavy. Ze předu sanitky se ozve Béďa:)

Béďa: Všechno je v pořádku jenom jsme se trochu nabourali do cisterny s naftou.

(Doktor Slepec se probudí z krátkého bezvědomí a má rozbité brýle. Zahodí je. A podívá se na Cyrila)

Doktor Slepec: Takže, kde to jsem?? Jo aha! No, tak paní Nováková, uvolněte se, já si tadyhlenc seberu skalpel a bude to. On císařský řez je v dnešní době hračka.

Bezdomovec Cyril: Né!!!!!!!!!!!!!!


KONEC