Amadeo´´: Báseň je jiné (proč ne přesnější?) vyjádření reality. Slova nepoužívá v totálním významu, ale spíš jako symboly. V ideálním případě se autor v básni sejde se čtenářem, čtenář v básni najde tu samou realitu. Symboly ale nemají totální výklad a každý žije svůj originální vnitřní svět. Takže rozdílné vnímání je přirozené. Utržená květina potřebuje vázu. Váza tu je pro květinu. Je mezi nimi vztah (naplnění vodou). Bez květiny by nebylo vázy. Váza bez květiny je zbytečnost. Živost a neživost pro mne v této symbolice nehraje roli.
Moc si cením Tvého komentáře.

Zamila: Rád jsem Tě osvěžil.
Dík.

Zamila: Díky.

Mlčeti Zlato: Ale to tam je, to je to zatrnutí, květů spálených mrazem. V tom to je právě geniální, jemné, neotřelé a dokonale výstižné. Výbuchy a podobný věci v tady těch básních už nesnáším, to je první co každého napadne.

Mě se to moc líbí. Silný milostný zážitek je romantický, vnímáš v té přítomné intenzitě víc, než těla, třeba déšť. Kornoutek vanilkový a pryštící šťáva skvěle kontrastuje té romantice, je i přítomně fyzický.
...zatrnu
jak květy, které spálil první mráz...
To vůbec není klišoidní obrat pro milostný vrchol.
Je to super!

Co se tady píše je v pohodě, od toho jsme literární server, abychom o tvorbě diskutovali. Nevadí mi ani lafeta, ani zlomený verš. Je to volný verš s rýmy a to je pro mne kámen úrazu (volný verš proto, že tvým záměrem patrně nebylo dodržovat pevnou strukturu). Opustil bych rýmy a šel jen po pocitu. Volným veršem. Volný verš s rýmy se tu u autorů objevuje často a já si nemyslím, že to je šťastné řešení. Jinak v tom máš spoustu fantazie a přikláním se k DDD, taky Ti to závidím.

Skvělej nápad. Jinak za každým koncem musí něco začínat. Takže je to nekonečný koloběh. Pokud by za něčím začínalo nic, které nic nevystřídalo bylo by to nic nekonečné, takže nekonečno určitě existuje. Filozofové by ti řekli, že nic se dá definovat jen poměrem k něčemu. Můj oblíbený Alan Watts by ti nejspíš řekl, že skutečná je jen prázdnota, nesnaž se to pochopit. Za pojem nekonečno lidé schovávají to co je mimo meze lidského chápání.

Moc pěkný, ale každej flám jednou končí, jde o to přežít i kocovinu.

Nikytu: díky...

ŽblaBuňka: díkes...

Orionka: Díky moc.

taron: Děkuji Ti moc milá kolegyně.

Máš tam hodně pěkných frází. Každého, soudě podle komentářů, některá dostala. Zamýšlím se nad tím, jestli někdo pochopil báseň jako celek. Jestli ta krása neupoutala tolik pozornost, že zastínila obsah.

Pěkný...

Naprosto s tebou souhlasím a musím dodat.
Nemusí se nám to líbit, můžeme s tím nesouhlasit, to je asi tak jediné co s tím můžeme dělat. Internet přinesl informace zadarmo, tím v podstatě devalvoval žurnalistiku.

Máš v tom spoustu fantazie, barvy a dynamiky.
Líbí se mi to.
Vítej zpět.

andante aledeto (pomalu, ale jde to)

To nemám ze sebe
https://youtu.be/GCGr1TVl-L4

Amelie M.: Jo, to je život...
Díky moc.

Yana: Díky...

Ještě mít možnost vystoupit. Trochu potoulat, pohrát si se scénou, se světlem, s expozicí,možná by to vyšlo. Nejsem moc příznivcem spojování básní s fotografií, tady mám pocit jako by si báseň o fotografii říkala. To neber jako kritiku, ale jako pochvalu.