Nádherně napsané, s velkou úctou...

Tak to vyráží dech, protože tohle je na knižní vydání. Tleskám a mlčím, gratuluji Jardo, tohle je poezie.

Jo tak to je perlička, to nutí ten úsměv samovolně.

Kouzelně popsaný pocit, a nádherné obraty.

jsi rozžatá svíce...a myšlenek fůra,
a on je motýl a nebo můra?

**

***

**

někdy je obdiv,
příčinou smrti.
libí se nám tvoje rychlost,
řekli zajíci ti chrti.

neznajíc historii, hltám jen poezii,
leč té však také sotva rozumím.
když vidím krásu, mlčet však neumím.

Nestydím se za to, že jsem ji četl několikrát, je na mně hluboká a kouzelná.
Musel jsem vyskočit z rytmu žití, abych ji ochutnal. ¨Je totiž jako archivní víno.
Hodná prožitku.

jemný - kouzelně, ten pocit kdy tělo dřevění a bojíš se pohnout, abys nevzbudil je nezapomenutelný a Tys ho skvěle podal.

tak to je můj šálek kávy, kouzelné...

kouzelně podané, vřelé jak peklo,
je plná jiskérek, až by se řeklo.
takové nevšední podání ruky,
asi máš zmáknuté nás velký kluky...

Vážně senza.

Bráním se tomu, ale je to silnější - blahopřeji chlape je kouzelná, Ano něco občas zůstává pod kůží. A je zajímavé, že se Ty holky srdce nemění.

sakra, jak se chválí chlap... máš u mně panáka, dobrá chlape, povedená

Nevím, snad nenaštvu, ale ty obrázky kradou klid, alespoň mně ruší ve vnímání, trhají myšlenky , budož jedny na závěr, ale je to jen můj názor.

Je kouzelně teplá, přitom v ní jiskří sníh a mráz, Díky nádhera.

až teď ve svém věku jsem pochopil, čím nám byli blíž než rodiče. Měli čas.
Do dneska vzpomínám na ty hrubé ruce a vlídné oči. Ano moudrost se sbírá v životě, a babičky ji měly vždycky dost.

řádky tak jemné, jak jinovatka na stéblech trávy,
a kouzelné vzpomínky u hrnku kávy,
vzpomínky na dětství, na lipové čaje,
babiččina zástěra, co skrývala své taje.
hašlerky a lesněnky, když přišel zimní kašel,
někdy i kus čokolády se v ní občas našel....

přestože je pro kapitána, mohu snad pochválit ten nápad a nádherné obraty.
A popřát šťastnou plavbu.