................
přidáno 02.01.2008
hodnoceno 4
čteno 1413(11)
posláno 0
Jak zní čas
přesýpám minuty
ani v jedné nejsi ty
otočím hlavu
podám si - popelník
cože?
nekouřím?
ale jo
neznáš mě
jsem kouzelník...
.......
nedal sis čas
poznat můj svět
lépe je nevědět
odešel příliš brzo
ach ano
odpovědnost
ten plot kolem duše
marně hledáš vrátka
důvěra je vratká
už je ráno
....
ztrácím se
utíkáš kolem dokola
v zoufalé snaze najít směr
stávám se malinkou
na obzoru
i v myšlenkách
hluboký tón houslí
vykouzlí
tvé slzy
už je nevidím
jsem jenom stín
a tak brzy
bolí to...
přidáno 04.01.2008 - 17:57
To věčné míjení...ale člověk to má tak nějak zakódované od přírody, nechodit na čas...ten druhý musí o něco déle čekat...a to je k zbláznění...
Báseň je jemná a citlivá...velmi pěkná;)
přidáno 03.01.2008 - 07:59
melancholicky překrásné! Tvé Housle krásně znějí pro naději, jinak to ani neumějí:-)
přidáno 03.01.2008 - 07:48
Kouzelně popsaný pocit, a nádherné obraty.
přidáno 03.01.2008 - 07:17
...se zrakem upřeným někam ke vzdáleným vidinám křekračujeme často zlatou minci... zvedneme ji při zpáteční cestě, nebo ji mezitím už zvedl někdo jiný...?

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hluboký zvuk houslí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : B Í L Á
Předchozí dílo autora : Procházka v mlze a mrazu

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :
Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming