|
Další nenáročná žertovná báseň, která vás má pobavit...
 29.12.2007 11 1877(27) 0 |
Dívenka jak růžička,
s něžným důlkem v líčku,
snívá, že je hvězdička,
touží po měsíčku.
Je pro ni princ z pohádky,
co stříbrný má šat,
věří, že jej za vrátky
uvidí někdy stát!
Vykašli se na měsíc,
ten má srdce z ledu!
Ten o lásce neví nic,
já jak kotě předu!
Sestup z nebe, hvězdičko,
srdce mé Tě čeká,
v pelíšku mám teplíčko,
náruč má je měkká!
Sestup z nebe hvězdičko,
ke mně dolů na zem,
políbím Tě na líčko,
zahřeješ se rázem!
Políbím Tě hvězdičko
na Tvé rety něžné,
uvařím Ti kafíčko
jako paní kněžně!
"Kávu chudých", má milá,
i když se to nezdá,
před Tebou tu nepila
ještě žádná hvězda.
"Káva chudých", co rád piji,
nemá kofein žádný,
tak se totiž ve Francii
říká "milování!"
s něžným důlkem v líčku,
snívá, že je hvězdička,
touží po měsíčku.
Je pro ni princ z pohádky,
co stříbrný má šat,
věří, že jej za vrátky
uvidí někdy stát!
Vykašli se na měsíc,
ten má srdce z ledu!
Ten o lásce neví nic,
já jak kotě předu!
Sestup z nebe, hvězdičko,
srdce mé Tě čeká,
v pelíšku mám teplíčko,
náruč má je měkká!
Sestup z nebe hvězdičko,
ke mně dolů na zem,
políbím Tě na líčko,
zahřeješ se rázem!
Políbím Tě hvězdičko
na Tvé rety něžné,
uvařím Ti kafíčko
jako paní kněžně!
"Kávu chudých", má milá,
i když se to nezdá,
před Tebou tu nepila
ještě žádná hvězda.
"Káva chudých", co rád piji,
nemá kofein žádný,
tak se totiž ve Francii
říká "milování!"
11.11.2013 - 17:14Zamila:
Rozverná tak jako já,
když to na mne sedne,
měsíček to v noci zná
a slunko zas ve dne.
Ó jé!;o))))))))))
Rozverná tak jako já,
když to na mne sedne,
měsíček to v noci zná
a slunko zas ve dne.
Ó jé!;o))))))))))
13.03.2013 - 15:14Zamila
:-) Pěkně rozverná :-)
19.06.2008 - 23:26Nikytu: Tu písničku znám, jen jsi ji trochu zkrátila!
Vypadl Ti třetí a čtvrtý verš v první sloce:
...ať je nikdy neobrací
k vrbě křivolaký!;o)
Vypadl Ti třetí a čtvrtý verš v první sloce:
...ať je nikdy neobrací
k vrbě křivolaký!;o)
02.01.2008 - 14:28Moc pěkná... A ještě mi to připomnělo jednu písničku:-)
Kdo se večer hájem vrací,
ten ať klopí zraky
jinak jeho oči zjistí
i když se to nezdá,
že na vrbě kromě listí
visí malá hvězda.
Viděli jsme jednou v lukách
sedět na tý vrbě kluka,
který pevně věřil tomu,
že ji sundá z toho stromu.
Kdo o hvězdy jeví zájem,
zem, když večer chladne,
ať jde přesto klidně hájem,
hvězda někdy spadne...
Kdo se večer hájem vrací,
ten ať klopí zraky
jinak jeho oči zjistí
i když se to nezdá,
že na vrbě kromě listí
visí malá hvězda.
Viděli jsme jednou v lukách
sedět na tý vrbě kluka,
který pevně věřil tomu,
že ji sundá z toho stromu.
Kdo o hvězdy jeví zájem,
zem, když večer chladne,
ať jde přesto klidně hájem,
hvězda někdy spadne...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vykašli se na měsíc! : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Čím to jen může být?
Předchozí dílo autora : Půjdu s Tebou do pohádky!
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
