No, musim se vrátit, proč zahrada zelená a červené oči, ale to je o tom že by krásně šel rozebrat verš po verši...svýho času k nám chodívala omladina za synem a někteří měli oči jako angoráci, že by zánět spojivek, tak jsem si to vysvětlila já :-) Mimochodem zánět spojivek je infekční :-D No já v tom čtu jedinej význam a myslim že to je to pravý...zahrada zelená, i naši mají ve skleníku zeleno a ta vůně

A já samozřejmě naprosto přesně vím o čem je řeč a ty obraty a ten styl, to je prostě dokonalý, tahle básnička by šla rozebrat verš po verši :-) Nadchla mě a je skvělé když je básník inspirován a píše mu to právě takhle. A já můžu jenom fňukat že kvůli mě nikdy nikdo takovou básničku nenapsal a nenapíše, neskutečná fantazie a fantasmagorie :-)

Kéž by :-) Milé

Naše stará dobrá taron je zpět? Kéž by i když smutně. Zapomenout je někdy moc bolavé, když je na co vzpomínat a hlavně ve vzpomínkách často zůstává právě to duhové :-)

Stylem skoro říkanka. ale s moc vážnou tématikou, úplně mě ta slovenština překvapila jak umí být tvrdá

Přijde mi i bez hudby dost melodická, líbí se mi

Jo i takový je život..., líbí se mi obsah

Má náboj a věřím jí, mně se moc líbí je živočišná a plná elánu

často člověk hledá slova, znáš to určitě, po zhlédnutí krásného filmu ho strašně nerada rozebírám hned po cestě domů, ruší mě to, usazuje se ve mně a vstřebávám ho a chci s ním být sama. Tak to mám s touhle melancholickou básní, jejíž závěr je vyvrcholením a je nádherná

moc děkuji všem komentujícím, vážím si vás

DDD: Zdravím a děkuji za komentář, tvé komentáře mám ráda i u jiných. No ale stojím si za tím že když mám hodně vnějších vjemů :-) tak mě vůbec nic nenapadá, jsem v jednom kole, zahlcená životem. No a když se začnu trochu zklidňovat a není kolem mě takový šrumec, tak pak najednou přicházejí verše :-) Mám ráda obě období. V jedné mé "básničce" je na začátku: Mám ráda svůj klid i divokost koní... Děkuji ti

vztahovačnost stranou :-) ne dělám si legraci, tohle je moc fajn , je to opravdové, bolavé

jak krásně a rytmicky plyne k tomu svíravému závěru až mám z něj husí kůži a moc se mi líbí ten název a vlastně i verš-jen vítr z hor- ráda používám slůvko jen-je v něm zvláštní síla, vyjadřuje sice něco tak mimochodem, ale já vždycky tu sílu vnímám

Tohle je samozřejmě zajímavé a vím že spousta psychiatrických pacientů se opravdu nejlépe cítí za zdmi "blázince", tedy za mě jestli máš ještě o čem psát piš, ráda si to přečtu. Hlavně z toho cítím žes to opravdu prožila.

Jo tak tohle je jiná, předem vím o jakou asi rodinu se jedná a nemám problém a vlastně zcela souhlasím s obsahem a moc se mi líbí 4. sloka :-)

Smutné a krásné

Hm, mám ráda tvá moudrá dílka, líbívají se mi obsahově a i stylem si mě získala. S touto básní mám problém už v názvu. Za 1. proč 21. století, takhle žilo spousta rodin i v 20. století, za 2. spousta rodin v našem století takhle nežije a přesto musí pracovat a tvrdě se plahočit. Toto je báseň kterou bych očekávala od někoho kdo vlastně neumí žít v žádné době. Jsem možná zbytečně popudlivá, ale tohle je báseň přesně o těch rodinách, kterých je mi líto a kterým většinou člověk radou nepomůže, prostě oni jsou takoví, nešťastní, otrávění, sžírá je stereotyp, nemají žádné zájmy, žádnou životní radost a nejvíc ze všeho je mi líto jejich dětí. Promiň že jsem se takhle rozepsala, tohle je pro mě totiž docela zajímavé téma, které mě téměř vždy nenechává v klidu. Ale je to tak na debatu :-)

"malá" ale silná, pěkné

já si to prostě musim přečíst ještě jednou, mam ráda tuhle poezii, která dopadá na čtenáře zvláštně tíživě, hledám si v ní a nacházím, působí rozervaně, není v ní ale žádná sebelítost, beru ji jako sondu do lidské podstaty, tak asi a proto někdy působí až depresivně

příjemné