Jsem láska? Zajímavý už ten nadpis. Je skoro plná zoufalství, vůbec tě nesoudím, není proč. Vnímám tu bolest, samotu a strach. No nakonec v tom závěru jsi to sama vyjádřila. Ten závěr je moc povedený a dostatečně výmluvný. Možná kdyby nebyl někdo by mohl namítnout, no a co, může si za to sama. Tím závěrem si tomu zajímavému dílku ale udala jiný směr. Moc povedené.

díky tomu co čtu v komentářích tak je daleko smutnější než se na první pohled zdálo, první pocit byl krásná nostalgická nálada, druhý výkřik zoufalce, nejsi šťastný, možná jsi moudrý, ale nejsi šťastný

ano je příjemná, tím že jsem se v ní nenašla a pohrdám těmi kteří jsou v ní schováni

Zdravím tě, taky jsem si na tebe vzpomněla. Ta zrada čiší z té básně. Přečetla jsem ji podruhé a dostala se mi pod kůži. Bolí to moc, když někdo koho považujeme za přítele zradí, kéž se rozplyne a více o něm nevíme. Jenže je to v nás.

Hm a je to psané tak, že bych nepoznala, že je to tvoje dílko, to je také kumšt psát mnoha styly. Každopádně je to aktuální a díky za náš relativně klidný střed Evropy. Líbí.

Jsem upřímně šťastná za takové články, nerada debatuju tady na psancích, ale k tomuhle se vyjádřit musím. Dnešní doba jakoby byla zaplavená neustálým malováním čerta na zeď, krize, zadluženost, nezaměstnanost, globální oteplování a teď ještě ve volbách vyhrává levice! Naše republika je oranžovo rudá, příšerné. Ne, nic z toho já nevnímám negativně, spíš mě to štve v tom smyslu, že jiní to vnímají všechno katastrofálně, protože ty katastrofy a to neustálý strašení jsou symbolem dnešní doby a v celém světě nejen u nás. jen bych chtěla připomenout, že levice občas v nějakých volbách vyhraje i v echt západních státech. A tyhle volby byly sice obrazem dnešní nespokojenosti, ale nejsou zdaleka důležité. Nicméně odbočuji, proto nerada takhle píšu. V osobní debatě je to lepší. Samozřejmě že za komunistů nebylo lépe. Žili jsme v socialistickém zřízení a doufám že nikdo z nás není sklerotik. I můj otec! teď již důchodce a za socialismu dobře placený montér, který jezdil po světě zcela upřímně řekne že se má dobře. Může jet kam chce, koupit si v obchodě co se mu zlíbí, může sledovat ohromné množství filmů které má ve své obsáhlé videotéce, může jíst co hrdlo ráčí. Jsou obá s mami důchodci a mají fakt solidní životní úroveň a uvědomují si to! Jak jsem ráda že mě vychovávali takoví lidé. možná bez nich bych teď taky fňukala, ale nemyslím není nad čím. To co mám teď, jsem prostě neměla nikdy. Takovou životní úroveň jsem nikdy neprožívala. A jsem přesvědčena že tak je to u spousty lidí, akorát se nechají ovlivňovat. Často se na tohle téma debatuje v různých společnostech. Nejjednodušší je si vzpomenout na koupelnu před pětadvaceti lety. Jeden kopřivový nebo žloutkový šampon, balzám z Maďarska a mýdlo Jaro. Na praní Palmex a stop. Toť vše. Rozhlídněte se teď po svých koupelnách. A po kuchyních a obývacích pokojích, vyndejte fotky z dovolené a srovnávejte. Myslím že je to nesrovnatelné. Stačí se podívat po ulicích na to množství aut, na to množství značek. Jsem přesvědčena že za socialismu by tohle všechno nebylo. I když by někdo mohl namítnout že míchám švestičky s hruštičkama. Ne. Jistě, že životní úroveň se zvyšuje úměrně v celém světě, ale kdyby zde byl socialismus, tak bysme byli pořád sto let za opicema. I když Gorbačov možná kdysi dal trochu jiný směr perestrojkou, možná to byla šance, ale naštěstí přišly revoluce a díky za ně. Rozhlédněte se po barevných domech, upravených ulicích, poslouchejte nejnovější hity, zajděte do kina na nejnovější filmy, tohle opravdu nebylo. Tolik šedi a tolik mlhy bylo za socialismu i když idea možná byla v pořádku.

tak jsem si to přečetla před spaním, jsem prostě teprve tady, ale to přece nevadí, čtu a jsem zvědavá jak vše dopadne, pár drobností bych měla, zaměřím se na to v příští kapitole, teď už se mi nechce, pořád líbí(-:

všem děkuji za zastavení a komentář

Našla jsem tam tolik svých pocitů, otázek, tápání, ale i uvědomování si vlastní jedinečnosti, není tak beznadějná jak se na první pohled zdá, je nádherná, opravdu, škoda že mně, z nevím jakého důvodu nešla najít ta písnička

a mně se strašně líbí ten styl a jak spolu ty dvě sloky pravidelně souvisí, jako pochva s chloubou, jako muž s ženou a myslim že jsem tu nic nápaditějšího nečetla a klidně by to mohlo být v erotika/sex

kmotrov: také si říkám že to ještě není podzim, ale občas , někdy, zkrátka stárneme všichni. Jinak jaro je krásné, nevím kde se v nich ty deprese berou. Já tak nějak zatím žila ráda jaro i léto, no a ten podzim si hezky vymaluju. Tak.

Ve svém žití hrajeme hlavní roli a káru táhnem dál, i když to často bolí

zamyšlení, nad tím jaký jsi, co ti život dal a vzal, moc hezké zamyšlení

Hm, moc dobrá, tvůj styl je tak osobitý, a básně mají vždy hluboký obsah

zajímavá asociace, je depresivní, ne nejsem moucha

taron: Rezavá Plechovka: oslov radek: děkuji za zastavení

ŽblaBuňka: Je pro tebe, děkuju

Trochu depka, i to někdy musí být, doba je zlá

Ó, tajně doufám, že kdyby můj muž psal, napsal by to přesně takhle(-:

Ano jsme sami, ale na světě a v tom je určitá naděje, nepřijde mi ta báseň tak beznadějná jak se na první pohled zdá. Mně tyhle básničky přitahují i když v nich někdy hledám, no možná to mám tak ráda.