PRAMEN ŽIVOTA

Teď sem dám nějaké básničky,které už tady chvilku jednou byly-pak jsem to všechno smazal-ale dám to sem všechno znovu,ať v tom mám trochu přehled. Mám to různé napsané,vytisklé,prostě bord...nepořádek. Taky jsem kdysi napsal svůj životopis ve verších a zkráceně,asi do osmnácti let,ale to je moc osobní,to jediné sem asi nedám.

GULI

25.10.2012

básně/život

974(6)

Vyvěrá odněkud z hlubiny bytí,
posvátná modlitba,sonáta věků,
fontána života jež hladové sytí,
květina zkrápěná slzami vděku.

Pil jsem z pramene živé vody,
omyl ruce a ochladil tvář,
uviděl do nebe široké schody,
taky pekelných plamenů zář.

Bůh se usmíval a ďábel šklebil,
oba mě zvali k sobě dál,
jeden mi blaženost,a druhý slávu zjevil,
každý s jinou kartou hrál.

Odmítl jsem nebe i peklo,
nechal oba pány pro jiné být,
dobré i zlé se mě posléze zřeklo,
když nebylo u koho,v srdci se skrýt.

Živá vodo,studánko chladivá,
nemůžeš vyschnout,zapadat listím,
proto tě často s láskou hladívám,
čarovné zrcadlo dechem svým čistím.

Ospalá sedmikráska se probudila,
sedmerou krásou slunce svádí,
i mě křehkou nádherou obloudila,
a sprinter život dál kolem pádí.

V prvním kvítku je tajemství vzkříšení,
ukrytá věčnost v explozi žití,
zázrak zrození,extáze sblížení,
svátost spojená zlatou nití.

Prosba beze slov o milost ticha,
pozdrav peřeji,divoké sestře příboje,
úžas nad vesmírem že taky dýchá,
a že i v mých vlasech už stříbro je..