a některý básně taky stojej za to, třeba tahle, od začátku do konce

je křehká, velice smutná a krásná

ale ano, to jen se dělají že jsou tak nad věcí, tak silní...krásná

občas míváme taková období, doufám že to není tvůj absolutní pohled na život jednou je hůř jednou je líp, ne?líbí se mi to s tím zmizíkem

dík za pobavení, jo jo jsem ráda že jsem žena a moje matka byla také vědma;o) pozdrav paní

krásná místa, např. první sloka a pak ta s vodou, no a také to že až ke slůvku delfínní nevím o kom píšeš a to je vzrušující, nádherná fakt, mrzí mě jen že jsem ji nenapsala já o koni, úplně tě chápu

líbí se mi jak spolu souvisí první a druhá sloka, ve třetí jakoby nutí svým stylem zpozornět no a čtvrtá to je přesně ono, povznést se nad to všechno, nad tohle hnusný šedivohnědý, vlhký a mlhový období, které akorát nastoluje depresivní nálady, je pěkná, přesně odpovídá tomuhle času, tomu co je za oknem, tomu co prožíváš za volantem a v sobě, v létě by nevznikla :-) líbí se mi

neznášam ťa zato, že ťa milujem, to by tam klidně mohlo být, jinak samozřejmě je tam cítit zoufalství z neopětovaných citů, právě až hraničící s nenávistí, prý jen jen krůček od lásky k nenávisti, moc jsem to nikdy nechápala, teď možná ano, požalovala sis hezky

ou, úplně se ztotožňuji s první slokou, ve druhé jsou pro mě skvělé poslední dva verše, celkově je to báseň která mě velice oslovila a opět mě zaujala stavba básně, vnímám takové nahodilé nepravidelné rýmování, které dohromady tvoří báseň která plyne hezky, nevnucuje se, není nijak bolestínská a přesto není úplně pozitivní

ŽblaBuňka: vanovaso: děkuji za zastaveníčko a za milé komentáře

kmotrov: jo, jo zimostráz lat. buxus...stálezelená rostlinka, často se požívající na dušičky, dekorativní, svěží, někdo tuhle napsal že kdyby jen jeden člověk přečetl naše dílko a zareagoval tak bude šťastný, tak já jsem velice šťastná...

při přečtení těchto veršů mě až zamrazilo, jakoby na mě sáhla sama smrt Žblabuňko, nebo nemoc, ta básnička je napsána moc hezky, ale ten pocit nevyženu, skvěle

předposlední sloka myslím skvěle vyjadřuje pocity plynoucí z nevěry, jo je to k přečtení

tak asi, shrnul jsi jak bych řekla své životní moudro, je tam spousta myšlenek s kterými se ztotožnuji, první dvě sloky jsou celkem fajn a pak mi to přijde už nějak moc, až tuhle básničku dáš do tří slok tak bude tak akorát

jo, jo, zní mi tak zvláštně tiše tvoje prosba, začátek a závěr se mi líbí moc

ale jo, v podstatě jsi to pojala úsměvně, ale asi máš pravdu, je tam pár škobrtnutí, druhá sloka mi nezní moc příjemně, závěr mě pobavil

Orionka: mannaz: děkuji za zastavení

Jiří Turner: děkuji za názor i za připomínku, je zajímavé že tady jsem se snažila zapracovat právě na rytmu, ale nevadí mi to, naopak, jsem ráda za takový komentář

kdo nezná atmosféru parku v psych. léčebně možná toto nedovede pochopit zcela, znám ji a vím co tam člověka obklopuje, kolik osudů, minulost, zvláštní rozpolcenost, to tím že je to tam tak krásné a přitom tak moc bolavé, ta báseň se ti povedla

myšlenka tím dílem proudí, to určitě, ale jinak je to takové prazvláštní, např. pátá sloka je teda dosti krkolomná, osekat, otesat, zkrátit, takhle nějak za mě, ale já chápu, při těch vyznáních toho chceme říct tolik...