 17.01.2014 4 1311(15) 0 |
Štětec ji vypadl z ruky.
Marně jsem modelem stál.
Hlas její stříbrozvuký,
s posledním výdechem,
změnil se na křišťál.
Vypadl ze rtů,
zazvonil o zemi.
Ihned jsem zanechal žertů.
Jakoby volal mě,
teď stále zdá se mi.
Slyším ho ve spaní.
Slyším ho ve dne.
Vzdálené volání,
Miláčku čekám tě,
přilehni ke mně.
Marně jsem modelem stál.
Hlas její stříbrozvuký,
s posledním výdechem,
změnil se na křišťál.
Vypadl ze rtů,
zazvonil o zemi.
Ihned jsem zanechal žertů.
Jakoby volal mě,
teď stále zdá se mi.
Slyším ho ve spaní.
Slyším ho ve dne.
Vzdálené volání,
Miláčku čekám tě,
přilehni ke mně.
17.01.2014 - 21:10Yana:
je to až tragikomické,
... dokud vidím umírat jiné, já žiji ...
Bohužel?
Bohudík?
Neznám odpověď ...
je to až tragikomické,
... dokud vidím umírat jiné, já žiji ...
Bohužel?
Bohudík?
Neznám odpověď ...
17.01.2014 - 13:13Stejně jako Yaně mě trochu zamrazilo, každý si to své "smrt si jde pro básníka" nosí v sobě... Jinak ovšem - krásná báseň.
17.01.2014 - 09:59při přečtení těchto veršů mě až zamrazilo, jakoby na mě sáhla sama smrt Žblabuňko, nebo nemoc, ta básnička je napsána moc hezky, ale ten pocit nevyženu, skvěle
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Štětec ji vypadl z ruky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Má žena je vědma.
Předchozí dílo autora : Kalendář všedních dnů
