|
aneb konec jedné cesty leta páně 2002
 14.01.2014 8 1298(23) 0 |
Ležím vedle tebe, napjatá jak struna,
citlivá ke každému tvému dotyku.
A vím, že to vnímáš jinak.
Proto nemohu, nemohu, ale chci, ležet vedle tebe!
Jsem unavená pláčem, jež se mi neustále dere z hrudníku.
Každá ta slza vzniká z tvého dotyku.
Když přijde, pláču.
A když ne, tak též.
Nevím už čemu věřit mám,
zda myšlenkama nejsi TAM!
citlivá ke každému tvému dotyku.
A vím, že to vnímáš jinak.
Proto nemohu, nemohu, ale chci, ležet vedle tebe!
Jsem unavená pláčem, jež se mi neustále dere z hrudníku.
Každá ta slza vzniká z tvého dotyku.
Když přijde, pláču.
A když ne, tak též.
Nevím už čemu věřit mám,
zda myšlenkama nejsi TAM!
17.07.2015 - 00:13Zamila
Hm, má to cosi do sebe ... :-)
15.01.2014 - 13:54též se mi trochu nepozdává, jenže našla jsem ji. Mezi papíry mířícími do koše...je stará skoro 13 let :-)
15.01.2014 - 10:04Emoce z ní přímo sálají. :) Jen si myslím, že zpracování mohlo být o něco lepší.
15.01.2014 - 08:09předposlední sloka myslím skvěle vyjadřuje pocity plynoucí z nevěry, jo je to k přečtení
14.01.2014 - 23:19SSS
vernost se neda koupit. nevera je jista. Vera taky ne.
neplakej, neni a nebylo proc.
neplakej, neni a nebylo proc.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
NEVĚRA : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Modlitba nevěřících
