|
aneb konec jedné cesty leta páně 2002
 14.01.2014 8 1263(23) 0 |
Ležím vedle tebe, napjatá jak struna,
citlivá ke každému tvému dotyku.
A vím, že to vnímáš jinak.
Proto nemohu, nemohu, ale chci, ležet vedle tebe!
Jsem unavená pláčem, jež se mi neustále dere z hrudníku.
Každá ta slza vzniká z tvého dotyku.
Když přijde, pláču.
A když ne, tak též.
Nevím už čemu věřit mám,
zda myšlenkama nejsi TAM!
citlivá ke každému tvému dotyku.
A vím, že to vnímáš jinak.
Proto nemohu, nemohu, ale chci, ležet vedle tebe!
Jsem unavená pláčem, jež se mi neustále dere z hrudníku.
Každá ta slza vzniká z tvého dotyku.
Když přijde, pláču.
A když ne, tak též.
Nevím už čemu věřit mám,
zda myšlenkama nejsi TAM!
15.01.2014 - 13:54též se mi trochu nepozdává, jenže našla jsem ji. Mezi papíry mířícími do koše...je stará skoro 13 let :-)
15.01.2014 - 10:04Emoce z ní přímo sálají. :) Jen si myslím, že zpracování mohlo být o něco lepší.
15.01.2014 - 08:09předposlední sloka myslím skvěle vyjadřuje pocity plynoucí z nevěry, jo je to k přečtení
14.01.2014 - 23:19vernost se neda koupit. nevera je jista. Vera taky ne.
neplakej, neni a nebylo proc.
neplakej, neni a nebylo proc.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
NEVĚRA : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Modlitba nevěřících
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
