14.01.2014 4 1497(9) 0 |
V jiném čase, v jiné době
Cítíš se sám jako kříž na hrobě
Chytrost, hrdost, závist ti fandily
Potom tvoje srdce a duši zradily
Volám všechny, tebe holko, tebe kluku
Neseďte doma na facebooku
Přestaň psát, pomlouvat nebo spamovat
Pojď ven a začni bojovat
Ne silou, agresí ani egem
Buď někým mezi peklem, mezi nebem
Chraň ty, co měl si vždycky rád
I když si na dně, nesmíš se vzdát
Dej a bude ti dáno, přej a bude ti přáno
Ale tohle není nikde pevně psáno
Naděje prý umírá poslední
Teď, ale slyšíš jen zvony polední
V objetí alkoholu, neposlouchej žádnou radu
Nemá hlavu ani patu, všechno v prvním pádu
Koho miluješ, nenech odejít
To co máš, už nemusíš nikdy najít
Vzpomínej jen na to dobrý, na to zlý zapomeň
Láska je světlo, nenávist je oheň
Ale pamatuj, že všeho moc škodí
Strach rovná se krach a tak nech osud, co zplodí
Ti, co padli neber vážně
Jsou silný, ale zní tak prázdně
Jejich slova, nestali se činy
Teď usínají s pocitem viny
Pár let a změnil se svět
Těm málo dobrákům, dnes proudí v žilách jed
A tak vždycky věř jen sám v sebe
Bez pekla, totiž nepoznáš nebe
Jak se do lesa volá, z lesa se ozývá
Míru a klidu nám tady ubývá
Místo, kde bylo vždycky tolik smíchu
Vyhaslo, přineslo království hříchů
Cítíš se sám jako kříž na hrobě
Chytrost, hrdost, závist ti fandily
Potom tvoje srdce a duši zradily
Volám všechny, tebe holko, tebe kluku
Neseďte doma na facebooku
Přestaň psát, pomlouvat nebo spamovat
Pojď ven a začni bojovat
Ne silou, agresí ani egem
Buď někým mezi peklem, mezi nebem
Chraň ty, co měl si vždycky rád
I když si na dně, nesmíš se vzdát
Dej a bude ti dáno, přej a bude ti přáno
Ale tohle není nikde pevně psáno
Naděje prý umírá poslední
Teď, ale slyšíš jen zvony polední
V objetí alkoholu, neposlouchej žádnou radu
Nemá hlavu ani patu, všechno v prvním pádu
Koho miluješ, nenech odejít
To co máš, už nemusíš nikdy najít
Vzpomínej jen na to dobrý, na to zlý zapomeň
Láska je světlo, nenávist je oheň
Ale pamatuj, že všeho moc škodí
Strach rovná se krach a tak nech osud, co zplodí
Ti, co padli neber vážně
Jsou silný, ale zní tak prázdně
Jejich slova, nestali se činy
Teď usínají s pocitem viny
Pár let a změnil se svět
Těm málo dobrákům, dnes proudí v žilách jed
A tak vždycky věř jen sám v sebe
Bez pekla, totiž nepoznáš nebe
Jak se do lesa volá, z lesa se ozývá
Míru a klidu nám tady ubývá
Místo, kde bylo vždycky tolik smíchu
Vyhaslo, přineslo království hříchů
15.01.2014 - 08:07
tak asi, shrnul jsi jak bych řekla své životní moudro, je tam spousta myšlenek s kterými se ztotožnuji, první dvě sloky jsou celkem fajn a pak mi to přijde už nějak moc, až tuhle básničku dáš do tří slok tak bude tak akorát
15.01.2014 - 02:55
Něco mi mluví z duše, něčemu nerozumím,něco nechápu a s něčím nesouhlasím, ale tak to u básní bývá - zajímavé
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Království hříchů : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Víš, já tě najdu
Předchozí dílo autora : Dokud nás smrt nerozdělí