Nedá se ani napsat, že je dvojsmyslná, protože tam nacházím tolik smyslů a rozdvojek:-). Naopak ta poslední sloka tomu dala korunu, neťuká, nestojí, C - moll věta, podzim života? nebo podzim tohoto roku? Jak píšu miliony rozdvojek...
Báseň je moc krásná.

už to napsali všichni, co víc psát? Je prostě k zasnění...

vanovaso: Děkuji moc :-)

Nesedí mi v tom to : a mezitím jsi ty. Více by se mi líbilo například : a mezitím je všechno!
Nápad dobrý, zpracování mi v druhé sloce trochu vázne - to "ty", nebo "všechno" je naprosto jedno, to už je detail patřící každé osobnosti co ji více sedí.

dobrý nápad...skvěle propracován :-)

není to špatné...

emotivní, krásná

Zamila: Yana: shane: korálek: kmotrov: casa.de.locos: Amelie M.: Ahoj, děkuji všem za komentář, jen jsem zkusila, zda jsem nezapomněla básnit a asi to nelze! Stejné, jako když se někdo naučí jezdit na kole, nebo plavat :-)
Naděje? Ano, duha vzniká, když se lomí paprsek na kapkách - a možná i tak, že se kapky slz zlomí o touhu zamčeného srdce.

Stejně mám nejraději komentáře k básním, tam se člověk doví tolik úhlů pohledu a hlavně kolikrát i takové, které by ho nenapadly, : Takový de facto dětinský styl, ale plný barev, tvarů, drobných detailů, fantazie a života. Ha, ha...to jsem si zase něco přečetla. Bože, proč nemá den 48 hodin, abych tu s vámi mohla být pořád.
Báseň zase, na první pohled jakoby nic neříkala, na druhý neříká stále nic, ale po přemýšlení od rána :-) jako píše DDD, pak spousta věcí napadne a vlastně ukáže cos chtěla vyjádřit - jo, člověk má zklidnit, pak je schopen se ve svých pocitech a zážitcích nějak vyznat, problém bývá v tom, když se nevyzná ani za největšího zklidnění, pak vznikají ty nej básně - něco jako chtěl vyjádřit Homér, prostě, donutí - li báseň k zamyšlení, pak splnila účel, za mě palec nahoru :-)

aou..., fíha, první sloka a spadla mi brada, u další ani nemluvě, pocit? No, tuto báseň pochopí jen člověk, který má v sobě básnické střevo, kdo je básnické dřevo (já třeba hudební) tak neví vo co go. Tím netvrdím, že já to vím :-)))

taková smutná, milá, leč asi by na ní bylo práce dost, ale já tomu moc nerozumím, jen cítím...

DDD : nesouhlasím až tak, i když je láska opětována, bolavé je pomyšlení, že jednou skončí - a ona skončí i když se nerozejdete, jednou každý partner umře a s tu chvíli budeš " bez lásky"

Jsi pan Umělec, každým coulem, nebezpečí dokonalosti je v tom, jak napsal Kmotrov, možná nikdo nezkoumá, co je pod závojem dokonalé princezny :-)

Milá, příjemná...

au, v té kalné vodě bývá ale někdy moudrost, v čerstvé možná jen novota, která nabíjí energií, závisí, co kdo chce zvolit a obě volby jsou správné...
hluboká, pravdivá, ze života.

pěkné

jsme si tak blízké...

nádhera, co dodat...

Ach jo, nádhera, typicky ženská báseň - duše... mě nejvíce oslovily ty žluté růže, kdysi jsem se neměla ráda, milovala jsem jenom krvavě červené, nebo růžové, pak přišla na řadu bílá růže a teď miluji i žluté...
jo, jsi typická ženská :-)))))
souhlasím s kmotrovem, jdi do toho, máš úžasné básně, co si na nic nehrají a jsou plné citu a touhy...

zase tvé dětství, a zasraný život. To je tam jako pěst na oko a to je to, co jsi chtěla vyjádřit.