nevlídně zní v lásce slovo "DOST"
a smutek nosívá si na záložce
zavřel knihu nerozhodný host,
ve znamení Raka nebo Kozorožce?

ztrácí se ošumělá ctižádost
s rozpaky matných hvězd na výložce,
jen smutek zůstal, to pro radost
potřetí úspěšné astroložce
***

Osobní nálepka: SUPER

stmívání je noci kouzlo
ať blýská se či začne hřmít
pozor, by dlaní neproklouzlo
to něžné stříbro a jeho svit

že po štěstí se často stýská
hladivý sen pouze zbyl?
na lepší časy již se blýská
září, co anděl zpodobnil

..ta mašinka nebo báseň..?
:o)))

Věděl jsem, Vladimíre, že když vstoupíš i sem, memůže to být bez palindromů...
Já už jsem tady dooral, jen se chodím dívat, co vyrostlo.
Jiří

proč prcháš již, krátká noci
zas tíživý a dlouhý den
plný světla, bez emocí
hlukem žití opředen

jen bolest moje vášně vznítí
děsí mě pohled na květy
že shaslá pochodeň mi svítí
jen popel jsem a prokletý

již hledáš dlouho, hledáš příliš
vzácný dar, co oslní
tou cestou snad se nevysílíš
cíl když se ti nesplní

v tom cíli svém se možná mýlíš
přísné nasazuješ brýle
i s prohrou pak když se smíříš
netvař se tak provinile

Že taje sníh, mění se na bláto
jak z očí kane sůl?
Bezcená sůl, i ta je nad zlato,
tvou cenu jsem odhadnul

... co myslíš, Julie, budou za pár století ještě milenci, nebo jen sexuální pratneři, zamyslil se Romeo...

dodá smích ti sílu obra
kladivo a šťastný den
slunce jas, obloha zmodrá,
až poradíš si s balvanem

I bez veršů vychází slunce
i měsíce je bez nich svit,
bez veršů podat můžeš ruce
však bez veršů lze těžko snít

každé přání, dlouhé, krátší,
ať mezi všemi nebo dvěma,
ta přání ze srdce co raší
ať srdcem jsou vyslovena

Hledal jsem tě , krokem, během,
v lesích ptal se zpěvu ptáků,
v polích pod tajícím sněhem
světlo rozžal na majáku

Vidím tě! Slovo si cestu razí
vzpomínkami z dlouhých cest,
slovo citu, prosto frází
na houpačce obranných gest

minci přihoď do klobouku
zoufalci co žebrá v metru
na spasenou vyžeň louku
"bohéma" v plandavém svetru

znám to, jak, smutek v hlase,
duše někam zatoulá se,
duše bledá jako stěna
v černý kočár zapřažená
zamotá se do břečťanu...
vrátí se než ráno vstanu?

vyřčená slova nebrat zpátky
o lácse nesnažit se lhát
i vánoční když nejsou svátky
upřimný být a mít rád
bez výmluv na osud vratký
...
až dokážeš to, tak se vrať

zeptal jsem se sněhuláka
jaký jsem a zač bych stál...
s tupým zrakem funebráka
mlčel, dokud neroztál

..nic zvláštního... se neděje,
i ti blázni už hrají bez scénáře..

...je všední den, takže je pryč...
a do peří mohu zašeptat
Miluji Tě
:o)

..bolestná rozkoši odříkání!