 27.11.2009 10 1908(30) 0 |
Miloval jsem dětské vláčky
vagónků svět byl mi hrou
jak tlačily se do zatáčky
kdo dřív? Ať se poperou
Svět otvíral se, zvolna, maně,
vlak času prostorem mě vez
já v bídné bloumal karavaně
však závory jsem nepodlez
Leč dodnes, zvláštní, rád mám vlaky
odvezly lásky, bůhví kam,
své vzpomínky mám za tuláky
a trať jen za optický klam
01.01.2012 - 20:48Už jsem tě dlouho nečetla, ale poznávám ten styl a znovu tleskám...cesta vlakem skrývá vždy stín romantiky a ty to umíš vystihnout :-)) Škoda, že tvá dílka už víc rok nepřibyla :-(
01.12.2009 - 19:38Ano. Vlaky mám ráda,jejich kola
přejíždí života mezníky,
vlak skutečný i metafora,
za okýnkem milníky (i pomníky?)
přejíždí života mezníky,
vlak skutečný i metafora,
za okýnkem milníky (i pomníky?)
28.11.2009 - 14:39Tvůj vlak mě vrátil na střední školu,
v pondělí ráno internát,
v pátek mě zase vezl domů,
po čtyři roky přesný řád.
v pondělí ráno internát,
v pátek mě zase vezl domů,
po čtyři roky přesný řád.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
