Máš v počítači word? Otevři si jej, zkopíruj si do něj celé své dílo, a oprav věci, které ti to červeně podtrhne, je jich tam jak máku. Do té doby nemá cenu cokoliv komentovat.
Jinak vítej, a dbej také na gramatiku, je to nedílná součást tvého díla, prezentace tebe :)

black.heart: rozhodně lepší :)

První čtyři řádky dobré, to jsem si říkal, že by z toho něco hezkého mohlo být, pak to ale začalo zklouzávat...do klišé, do ztracena.
V obsahu pak na začátku, jsi plna hněvu, a na konci básně srdce u ledu, to mi moc nejde dohromady.

Těžko hledat na tomhle něco ke zkritizování. Líbí se mi použití slov obhrouble, mohérový, krov. Jediné spojení co mi tam trošku nesedlo je bezbolestné umrtvení, ale to je dost subjektivní. Prostě krása. Vastně je tu jedna věc, ten název básně, letní, dokázal bych si představit něco víc poetičtějšího, nějaké vybrané ne moc okoukané slovíčko nebo spojení :)

Proč mně to nutí? Nemělo by být mě nebo mne?

Přemýšlím nad tím, co tím chtěl básník vlastně říci. A moc teda nevím, naděje tě nutí psát? Naděje čeho, jaká? Ten konec mi tam nějak nesed :(

No já nevím, spíš mi to přijde jako hezký zápisek do deníku, ale báseň? To je od toho vzdáleno...

ale jo, proč by ne...

To je tak těžké udělat ve větách za čárkama a tečkama mezeru? Dále slovo dokaď...mno, kadit raději nebudem... Forma tedy nic moc, spíš nic...
Obsahově musím souhlasit s Monachos. Vyznívá to dost naprázdno.

znám jen píseň S cizí ženou v cizím pokoji...

jakože...tojó! povedené chlape.

uff, nevím kde začít, asi tedy, vítej nováčku :)
k básni...za čárku patří mezera - všude v textu, a občas ti tam čárky chybí...jinak je to celé dost zmatené, špatný výběr slov...jakých 100 bran vás dělí? proč 100?...proč nesmí znát tvou tvář aby tě měl rád? v zápětí doufáš, že se setkáte (což si dost odporuje vůči tomu předchozímu řádku), ale věříš...a hned nato nevěříš - cože? to nějak nedává smysl...bohužel, špatné je to...a to ještě pomíjím název básně

ten konec je povedený...to slovo sviští v druhé sloce mi tam moc nepasuje...ale jinak dobrý

cítím z toho volnost, začátek cesty...po velkém úklidu...dobré to je, líbí se mi ten svobodný obsah, i když spíš než báseň mi to přijde jako taková modlitba, což ale neříkám, že je špatně

je to dobrý, pobavilo...jen ten nerým perem-nebem tam je jak pěst na oko...a namíru by mělo být na míru...

bohužel to moc neplyne, je to jako kdyby jsi každý týden napsala jednu větu a pak je za půl roku všechny vzala a poskládala za sebe...jo a za čárku patří mezera, všude, ne jen někde...

dobrá bloudivá...Ten kdo by utek, poslal by nebe k zemi - to se mi líbí nejvíc

ten poslední řádek (je má láska, pane) to zachraňuje, ten je fajn, jinak je to ale takové, hledám správné slovo, asi moc obyčejné a všední, necítím to z toho...

i ty mořská pěno, bacha na útesy :)

black.heart:

mouchy a trhání křídel bylo myšleno ve dvojím významu, že člověk se nechová vždy podle předpisů a pravidel, a občas může udělat věc, která není zrovna ke schválení, člověk je hříšník...no a také ve významu, že když už lidé mohou létat, tak se stane, že si utrhnou křídla, aby nemohli...

říká se, že ve vínu je pravda, korkové zátky značí ty od prázdných lahví, v poslední sloce se pokouším dobrat nějaké pravdy, odpovědi na to proč..., s čímž souvisí to trhání křídel

kočka dokáže upoutat pozornost jen na sebe, když zamňouká, jako žena :)

člověk neustále zraje, myšlenkama, vlastnostma, svým chováním, a to vše díky životu tady na zemi, ale život nebývá jako peříčko, proto ta zemská tíže...a někdy se jí bráníme na základě minulých událostí, a přitom čas pořád plyne a plyne, a Země se otáčí :)

...tak nějak tak to bylo myšleno, snad tě mé rozvinutí některých částí uspokojilo :)

Devils_PIMP: jistěže nezabiju ;) nejsem dokonalý rýmovač, tak omluv případné nedostatky, ona ta první sloka není z toho rýmovaného pohledu stoprocentní (zimě bdíme, máš svaž), ale čte se to snad dobře a plynule, a asi už víc s tím nenadělám, trvalo mi poměrně dlouho to vyladit k mé spokojenosti :)