|
.... tak to na mě po ránu nějak padlo
 01.08.2012 2 1136(10) 0 |
Visí na stěnách
v bledých konturách,
pravidelných tvarů,
pohnutky a zbytky žalu.
Moře dálek, tolik nezbytných.
vábí a drtí smutek.
Ten kdo by utek,
poslal by nebe k zemi.
A ztracen mezi všemi.
Na stěnách přibitých.
Bloudil by .
v bledých konturách,
pravidelných tvarů,
pohnutky a zbytky žalu.
Moře dálek, tolik nezbytných.
vábí a drtí smutek.
Ten kdo by utek,
poslal by nebe k zemi.
A ztracen mezi všemi.
Na stěnách přibitých.
Bloudil by .
Ze sbírky: ...přilepeno na umakartu
01.08.2012 - 14:18
Galerie slov : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Populární oddechovka
Předchozí dílo autora : Divadlo
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
