 06.08.2012 14 1513(27) 0 |
Pokorně líhám v posteli
ztěžklé nůší milenčiných
matčiných i vlastních vizí
pokorně líhám v posteli
a úděl ženy je mi
cizí
ztěžklé nůší milenčiných
matčiných i vlastních vizí
pokorně líhám v posteli
a úděl ženy je mi
cizí
06.08.2012 - 22:40No já v tom vnímám naprosto jasné konstatování. Mísí se tu milenčiny, matčiny a vlastní vize, ta pokora je pro mě pochopitelná. Určitá pokora k této formě žití, života těžšího díky morálním předsudkům. Krátké a výstižné.
06.08.2012 - 13:42taron: puero: asi se to misi... rozhodne to nebylo prvni prislovce, ktere me napadlo... nejdrive jsem napsala odevzdane, jenze to presne nevypovida, co to se mnou nekde uvnitr dela...
06.08.2012 - 13:09Jako bych souhlasila s Puerem , ale je těžké hádat, jaks to myslela :) , cítila :)))
06.08.2012 - 09:16Zvláštní....ta pokora mi tam nějak neštimuje. Je v tom spíš vzdor - nesdílet ten úděl.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Cizí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nelaskavá letní
Předchozí dílo autora : Sebestředná
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
