je to jen křik, výkřik a vzpomenutí, že nikdy nezapomenu..
přidáno 28.04.2010
hodnoceno 7
čteno 1590(16)
posláno 0
rozmohlá, ztracená
/roztomilá, řekl bys.../


všechno to je tak podobné lásce,
sním o tvým dotyku
polibku plným květin a citu

jsem jaro,
jsem léto
jsem láska
jsem tvoje navždy

přestože je už čas zapomenout

jsem ránem, co nevstává samo
jsem citem, co umírá v noci
kde jsi byl se mnou
toulal ses mými kraji
byls mnou můj milý

budu plakat
budu se smát
a přesto ten malý život
bude ve mně tlouct a smát se

STÁLE


není to fér

můj milý


už nikdy tě nebudu moci obejmout
už nikdy tě nepolíbím

a tolik bych chtěla


tolik bych chtěla...


/tak roztomilá
tak roztomilá,

řekl bys.../



a všechno to kolem

jsme "my"


"my co nejsme celí,
co nejsme fér,
co už nejsme skuteční..."
.



.
.
přidáno 15.05.2010 - 13:21
Tohle naopak šíleně oslovilo mně.!Je to...procítěný,každý slovo projelo mojí žílou.Jakoby si psala o mne...Polévám to celé upřímností,stavím nad to svatozář..!Je to krásný.!)
přidáno 01.05.2010 - 15:43
všechno to je tak podobné lásce....,

jsi jaro,
jsi léto
jsi láska
jsi svoje navždy...
I labuť má hrdost, že je tím, čím je....
pluj odvážně a hrdě po jezeře svého života dál....

Krásná báseń!
přidáno 29.04.2010 - 07:53
ona asi nemá úplně korspondovat...spíš je to závěrečný výkřik...že nejradši bych se zase vrátila...bez hrdosti, ale vrátila;) už je to jasnější?;) a děkuju za koment;)
přidáno 28.04.2010 - 23:43
až nebudeme lidmi, bude vše jasné...
přidáno 28.04.2010 - 23:07
Krásně napsané...
přidáno 28.04.2010 - 22:55
Jj, vzpomínky ...ty jsou s námi stále ...ale prosím o objasnění posledního sloky ...pokud zůstala láska nenaplněna ...či vše skončilo ...nekoresponduje mi se zbytkem textu ...ale možná je to jen pozdní hodinou ...jinak se mi do Tvého veršování začetlo moc hezky :-)
přidáno 28.04.2010 - 21:40
Na co bychom vzpomínali, až nám bude osmdesát... Je to nutné.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Moje nemoc, tvoje nemoc...
Předchozí dílo autora : pohledem...

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
Singularis řekla o Sebastián Wortys :
Zcestovalý umělec, filozof a snílek v jedné osobě. Stvořitel 3D mouchodlaka na fazolové ovládání, nesčetných neologismů a spousty dalších výplodů nezávislé mysli. Svérázný, ale inteligentní a schopný. V jeho dílech je víc, než se na první pohled zdá. Občas mívá opravdu geniální myšlenky.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming