přidáno 06.04.2010
hodnoceno 8
čteno 2361(37)
posláno 0
Snažila se škrtnout sirkou,
však změť rukou
ve víru se ztratila

když se struna rozezněla...
Vzdech, ticho a tma...



Už nevím, kdo tu křičí,
jen v duchu proklínám
prázdnou láhev od vína.
Čí je to vina?
sakra..


Nevím, čí kapka potu
stéká po mé hrudi,
do společného klína.
Čí ruce mě to hladí,
čí rty líbají-
-na krku
až vzrušením se chvěji..

Nevím, kdo mi dýchá
na nahou kůži
a kdo smyslně krouží
jazykem po ňadrech.
Bojím se pohlédnout mu do očí.
Výdech, nádech
z plných plic
tulím se víc, Tě mačkajíc.
přidáno 01.05.2010 - 06:03
líbí se mi víc ta druhá polovina..
přidáno 20.04.2010 - 19:13
Já nevím proč, ale mě tak zaujal první řádek, že zbytek už jsem tolik nevnímala:) Ale ten první řádek mě prostě dostal, ani nevím proč:)
přidáno 10.04.2010 - 21:36
komentář, či přání..ať tak či tak, jej toužíme nekonečně zažívat znovu a zas...
přidáno 06.04.2010 - 18:30
111%
přidáno 06.04.2010 - 17:40
Jak smyslné! Já byl v pátek (Velký pátek s velkým P) v Brně u redaktora a sváděli jsme autorský boj o písmenka. Psát jako nebo jak? Hm, každé slovo v poezii, zdá se, má svoje přesně dané místo a i čárka ve větě může zcela změnit její význam. Toliko k mému zážitku s editorem-bohemistou. A i ty v téhle básničce volíš určitý směr, kterým se má čtenář vydat a každá změna, byť sebemenší by vedla naše oči jinam - proto vždycky tolik lpím na češtině, pravopisu, interpunkci a diakritice atd. Například: čí rty líbají na krku až vzrušením se chvěji? - ovšem stačilo by dát na konec dlouhé í a budou to ty rty co se budou chvět. A otázkou je, zda chvějící se rty popíšou obraz rozechvělosti lépe než chvějící se (až se přímo třesoucí) tělo, byť si dokážu jasně představit, že se ti přitom naježí i chloupky na zádech a zrychlí dech.
Nebo poslední čárka v básni, kdyby stála před tím víc už by ses ke Mě víc mačkala, ale míň se tulila.

Toliko Puerovy postřehy. Vyplývá z nich, že tě drobné nuance v textu prozradily (ačkoliv to jsou jen takové podprahové psychověmy), nač se tvé smysly v podobně smyslných okamžicích zaměřují.
přidáno 06.04.2010 - 17:13
Děkuju :)
Lizzzie: možná ano, snad ne... to už si každý dokončí sám ve své hlavě :)
přidáno 06.04.2010 - 16:43
dobrá atmosféra! a ráno bylo ticho, slza a světlo?;)
přidáno 06.04.2010 - 16:16
líbí se mi to...tajuplný začátek, smysluplný konec...a ten závěr "tulím se víc, Tě mačkajíc" je perfektní tečkou :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ticho, vzdech a tma : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Vzpomínka na temno a slabo
Předchozí dílo autora : Chlap a strom

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming