Ticho, vzdech a tma
Snažila se škrtnout sirkou,
však změť rukou
ve víru se ztratila
když se struna rozezněla...
Vzdech, ticho a tma...
Už nevím, kdo tu křičí,
jen v duchu proklínám
prázdnou láhev od vína.
Čí je to vina?
sakra..
Nevím, čí kapka potu
stéká po mé hrudi,
do společného klína.
Čí ruce mě to hladí,
čí rty líbají-
-na krku
až vzrušením se chvěji..
Nevím, kdo mi dýchá
na nahou kůži
a kdo smyslně krouží
jazykem po ňadrech.
Bojím se pohlédnout mu do očí.
Výdech, nádech
z plných plic
tulím se víc, Tě mačkajíc.