Pravidla moštárny

Po střechách
tančí odlesk, nechytíš.
Věčné světlo
z kopce plane, nevidíš?
Nebývá
svaté, není na svíci.
Bolestí
v srdci touha hořící

co spálila rozum, nevidí,
necítí, co přijde. Prosím,
starej se, Pane, o lidi
ať láska není jenom cosi.
Ať nezmění se v suchopár
v ústech, orkán ve skráních
ať nevymizí lásky dar
ať nejsou z nás pohani.

V ruce svírám
střep z lahve bez moci.
Vidím oceán
hladil hrany po nocích.
Proudy vod
rozmetají obavy.
Nevidím,
nevím, co mi připraví.

Snad zůstat sám, mezi
tisíci dveřmi, nemám strach.
Němí duchové vězí,
chodí po chodbách.
Srdce nemám v tuhle chvíli,
taky co bys po něm chtěl?
Ztratil jsem ho, když mě bili
a pak už jsem ho nenašel.

Proklínám
všechna probuzení ze snů.
Nečekám,
že snad vyplní se nám.
Odpouštím
všem, kdo křížili mi cestu.
Přísahám
- jsem šťastnej s tím, co mám...