|
Trocha deprese a obraz návratu z města do malý rodný vesničky. Vzpomínky na dětství a tak. nic moc báseň, spíš citovka. Jo, továrna na mraky jsme jako malí říkali se sestrou nedaleký Dukovanský elektrárně.
 15.02.2010 4 1610(15) 0 |
Jednou jsem noc prosvítil modrým světlem,
A zatajil jsem trochu dech.
V té tmě nad ránem se ztrácelo ve stínech.
Svítilo sotva přes půl pokoje
A chvělo se tak rozpačitě,
Jak slečna, která prvně bděla v spícím bytě.
A když svítalo, leželi jsme v objetí
A nikdo jiný nebyl …
A stejně jsem nevěděl , čí jsem
A jestli mám oči modrý nebo šedý
A jazz a chlast místo mše v kostele
Mi nenápadně zaplnil neděle.
Říkám - co už, poslední autobus je pryč
A ve tmě mi svítil jen dech a taky
Dva sloupy páry z továrny na mraky.
Asi na lepší časy, co já vím.
A ze hřbitova na kopci mluvili ke mně andělé,
Tak jsme si povídali, o čem nepovím.
tehdy jsem se vydal pěšky skrz sněhovou pláň
A měl jsem trochu strach…
Jednou, až zujem se před dětma,
Mi to nebude líto.
Jen já budu vědět, proč jsme dělali to,
Že víno jsme pili, na poli se lopotili
A na lepší zítřky měli pech.
A když nám potom došel dech,
Tak tu byl sklep, kde trochu masa bylo
a zase se nějak žilo…
Dneska tak mrtvýho koně nechat tahat vůz
A nevyndat blues zpoza blůz.
To nechat si pro sebe a sám brečet do piva.
Dneska už to tak chodívá…
A zatajil jsem trochu dech.
V té tmě nad ránem se ztrácelo ve stínech.
Svítilo sotva přes půl pokoje
A chvělo se tak rozpačitě,
Jak slečna, která prvně bděla v spícím bytě.
A když svítalo, leželi jsme v objetí
A nikdo jiný nebyl …
A stejně jsem nevěděl , čí jsem
A jestli mám oči modrý nebo šedý
A jazz a chlast místo mše v kostele
Mi nenápadně zaplnil neděle.
Říkám - co už, poslední autobus je pryč
A ve tmě mi svítil jen dech a taky
Dva sloupy páry z továrny na mraky.
Asi na lepší časy, co já vím.
A ze hřbitova na kopci mluvili ke mně andělé,
Tak jsme si povídali, o čem nepovím.
tehdy jsem se vydal pěšky skrz sněhovou pláň
A měl jsem trochu strach…
Jednou, až zujem se před dětma,
Mi to nebude líto.
Jen já budu vědět, proč jsme dělali to,
Že víno jsme pili, na poli se lopotili
A na lepší zítřky měli pech.
A když nám potom došel dech,
Tak tu byl sklep, kde trochu masa bylo
a zase se nějak žilo…
Dneska tak mrtvýho koně nechat tahat vůz
A nevyndat blues zpoza blůz.
To nechat si pro sebe a sám brečet do piva.
Dneska už to tak chodívá…
17.03.2010 - 18:19a víte co je tom největší sranda? jednou jsme ve škole probírali situaci, co by se z ekonomickýho hlediska stalo, kdyby byl nedostatek žárovek a nadbytek televizí. A někdo řekl: No budem svítit televizema. No a to je to modrý světlo:-) Jak prozaické, žeáááno
15.02.2010 - 14:10je moc podařená a už jenom ten začátek..moc zajímavé. takové básně se mi líbí a konec super!
Dneska už neplatíš panenstvím za lásku
a děti netahaj kachnu na provázku
Špinavý boty mají spíš lidi z města
a dřív je prochodí po všech těch jejich cestách...
Dneska už neplatíš panenstvím za lásku
a děti netahaj kachnu na provázku
Špinavý boty mají spíš lidi z města
a dřív je prochodí po všech těch jejich cestách...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Továrna na mraky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pravidla moštárny
Předchozí dílo autora : Studénka (včetně večeře)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
Dívka v modrém řekla o Severak :Dlouho jsem přemýšlela, co napsat, ale ztrácím se v tom a nemám slov. Strašně silně mi imponuje a já nevím proč. Chci to zjistit!
