|
těžko říct...
 13.10.2009 3 1470(12) 0 |
Na tvrdé židli sedím,
okno špinavý před sebou mám.
Když skrze něj hledím,
pomalu zapomínám
na časy co byly,
plny upřímné naděje.
Jen vzpomínky mi zbyly,
nálada moje stagnuje.
Osud mi vybral cestu
plnou monotónních dnů,
nosím olověnou vestu.
Mám hlavu plnou snů.
Chci mít volný čas,
být jen s mojí milou,
užívat si nás.
Občas si pustit žilou.
okno špinavý před sebou mám.
Když skrze něj hledím,
pomalu zapomínám
na časy co byly,
plny upřímné naděje.
Jen vzpomínky mi zbyly,
nálada moje stagnuje.
Osud mi vybral cestu
plnou monotónních dnů,
nosím olověnou vestu.
Mám hlavu plnou snů.
Chci mít volný čas,
být jen s mojí milou,
užívat si nás.
Občas si pustit žilou.
13.10.2009 - 16:50nic si z toho nedělej.piš dál.snaž se přemýšlej. zkoušej nenech se znechutit:-)
13.10.2009 - 10:57no prakticky souhlasím se severkou...
a nejen to... nic mi to neřeklo... neumělé...
a nejen to... nic mi to neřeklo... neumělé...
13.10.2009 - 10:10Plné gramatických rýmů a omšelých frází, navíc tam máš chyby ve shodě podmětu s přísudkem...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Časy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Tobě!
Předchozí dílo autora : Auto
