Nešťastná láska, zničené přátelství

Jednoho dne se procházel parkem kluk jménem Xis. Byl sám, bylo mu smutno a tak se kochal přírodou. Tomu klukovi byl 16 a byl hluboce zklamán životem. Jak se tak procházel,
a přemýšlel o pravém smyslu života, najednou jeho oči spočinuli na jisté dívce, která šla proti němu. Ta dívka byla určitě mladší než on, vypadala taky smutně a velice zamyšleně. Bylo jí 14 a jmenovala se No. Xise ta dívka oslovila hned na první pohled a i když neví proč jeho srdeční tep se mu náhle zvedl. Proto sebral odvahu a onu dívku oslovil. Dali se do řeči
a procházeli se prakem společně. Zjistili, že oba mají spoustu podobných zájmů
a i když se ze začátku jen tak oťukávali, časem to z nich spadlo a opravdu si skvěle rozuměli. Namluvili toho skutečně hodně a když byli spolu, bylo jim dobře. Nevídali se zrovna každý den, ale když byla možnost se sejít, sešli se.
Časem představila No Xisovi jednu ze svých nejlepších kamarádek, Lap. Xisovi byla Lap celkem sympatická a rozuměl si s ní také velmi dobře. Lap měla podobné zájmy jako No, takže není divu, že si s Xisem padli do oka. Jak tak čas plynul, No s Xisem společně prožívaly krásné chvíle. Řešili všechno možné, dělali všechno možné a když byli spolu, bylo jim fajn. Jenomže tahle idylka se začínala pomalu, ale jistě hroutit… Proč se začínala hroutit? Stala se totiž jistá osudová událost. Xis se do No zamiloval. Cítil k ní jistou náklonnost už od chvíle co se poznali, od chvíle co viděl její smutný zamyšlený obličej, ale čím blíže si byli, tím ta náklonnost k ní byla větší a větší až přerostla v lásku.
Xis chtěl něco víc než jen přátelství, ale bál se odmítnutí, věděl, že to nemusí dopadnout tak, jak by si on přál, proto to No otevřeně neřekl. Avšak i tak si to všechno nenechal jen pro sebe, začal to No pomalu v jejich rozhovorech naznačovat. No asi začínala něco tušit, ale nějak výrazněji to neřešila, až do chvíle, kdy jí to Xis řekl trochu jasněji, trochu více na rovinu. A co, že jí to vlastně řekl? Řekl jí, že ji má více než jen rád. No něco takového už od Xise tak trochu i očekávala, přesto tím byla zaskočena, nebyla schopna odpovědi
a odmlčela se. No se kvůli tomu trápila, Xise nemilovala, ale nevěděla jak mu to má říci, nechtěla ho příliš ranit. Neřekla mu tedy nic, ale Xis viděl, že se mu pomalu začíná odcizovat a že se něco děje. Proto jistého večera si s ní domluvil schůzku v onom parčíku, kde se poprvé potkali. Xis si to potřeboval s No ujasnit. Byli tam sami, v parčíku bylo mrtvo jak v márnici, jen občas nějaké noční zvíře udělalo trošku rámusu. Xis na No malinko zatlačil.
On potřeboval vědět pravdu. No mu to přímo říci nedokázala, ale začali si s Xisem parafrázovat a Xis pochopil tvrdou realitu, že ho No nemiluje. V prvních chvílích byl z toho Xis celkem dost rozhozený. Tak úplně to neustál a pod vlivem silných emocí řekl No něco pravdivého, avšak asi ne zrovna vhodného. Neřekl jí nic ošklivého, nenadával jí… Xis jen nechal promluvit své srdce k ní. Řekl jí, že je ta nejlepší holka, kterou kdy v životě potkal. Přitom co jí to říkal mu srdce bylo neuvěřitelnou rychlostí. Dokonce v tomto emocionálním rozpoložení pro No uronil i několik slz a orosil se mu celý obličej. Jak se tvářila No, neviděl, stála k němu stála zády a i tak byla už velká tma. Avšak asi ani pro ní to nebylo zrovna lehké.
Rozloučili se a šli domů. Vyrovnat se s tím bylo pro Xise velice těžké, připadalo mu to v prvních chvílích dokonce nemožné, ale to ještě nevěděl, že to nejhorší teprve přijde.
Xis tehdá večer ani neusnul, nemohl spát, myšlenky mu to nedovolily.
Druhého dne ráno chtěl začít konverzovat s No a dělat jakoby nic. I když No Xise odmítla a nechtěla s ním nic víc mít, Xis s ní chtěl zůstat jako kamarád. A tu přišla další rána. No ovlivněná negativními zkušenostmi ze svého ne moc šťastného dětství se s ním už nedokázala normálně bavit. Xis se snažil více než-li dost, dělal vše co se dalo, dokonce se i omlouval za své city k ní, ale No byla v tomhle jednoznačně rozhodnuta. Proto Xis zkusil kontaktovat druhou její nejlepší kamarádku, Liss. Bavil se s ní a Liss byla suprová holka, rozuměli si a hodně mu pomohla vyrovnat se s tím, že ho No odmítla. Liss si Xise taky oblíbila a chtěla mu pomoci, chtěla aby se s No dali zase dohromady a byli kamarádi, snažila se, ale No názor nezměnila. Dodnes Xis neví, jestli to No udělala pro jeho dobro, aby se nemusel trápit a samotnou jí to hrozně mrzelo, nebo jestli to udělala s kamennou tváří a označuje dnes svůj krátký příběh s Xisem jako svůj největší životní omyl, avšak ať už je to jakkoli, Xise tím hodně ranila. Nevyčítal jí to, že s ním nechtěla mít nic víc, Xis samozřejmě chápal, že se láska nedá vnucovat, ale to, že ho úplně vymazala ze svého života už jí nikdy neodpustí. Ať už byly důvody No jakékoli, vše krásné co spolu prožili pohřbila, Xis to chtěl urovnat, snažil se, ale No radikálně odmítala jakékoli pokračování jejich přátelství. Xis
se tedy smířil s realitou, a přestal si No všímat. I když to možná No dokáže, Xis ne, on už nikdy nezapomene na to krásné co spolu prožili a vždy ho už budou vzpomínky na ní jen zraňovat…

Pokud vás tato povídka zaujala a zajímá vás co se přesně stalo a co je jen fikce, napište na E-Mail Laraxis@seznam.cz.