mě moje matka nikdy ráda neměla. mě ne, jen bratříčka, a jaksi nemateřsky. jednou si pro krásu nechala vyrvat spodní pár žeber, aby byla užší v pase. z levého žebra jsem vznikla já, z pravého bráška - chlapeček můj. já jsem ta marnivá - odpust' mi, synáčku. jenom jsem chtěla, abys mě miloval, lásko moje. (tolik bych si přála být Jeho sestra. co bych za to dala, být Jeho milenkou - ale nejradši bych byla Jeho matkou.)
přidáno 20.07.2009
hodnoceno 3
čteno 1568(21)
posláno 0
Já nejsem ničí sladká jak kdosi řekl mi
Bud' chvíli děvčetem a zkusíš jak to chutná
Slaných řek popel čáry černý jak svědomí
Pak zavřu oči sním a už nejsem smutná

Je to o síle vzlyku vměstnané do vteřiny
Sleduju bratříčka koukám se jak si hraješ
Z matčiných žeber socháte dcery syny
Je samej vrtoch v hlavě má jinotaje

Přece je nejkrásnější mě ráda neměla
Zmoklá na nádraží hledala lepší spoje
Všechny ty dobrý duše si držím od těla
Ty kluku pitomá miláčku dítě moje

Je to o síle vzlyku zastydlé v peřinách
Mám noční košilku velikost nula nula
Matčina kost a v ní duše dceřina
A pro ni zlámanou vzlykla a utonula
přidáno 22.07.2009 - 21:43
Působivě zpracované dílo se silnou myšlenkou.
přidáno 20.07.2009 - 17:20
nemám slov,nádherný
přidáno 20.07.2009 - 13:06
No ty jo super;P

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Síla vzlyku : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Elektrická
Předchozí dílo autora : Neměj

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming